Sociální službou se rozumí činnost, kterou zabezpečují poskytovatelé sociálních služeb na základě oprávnění dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1. 1. 2007. Sociální služby jsou poskytovány jednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel. Zaměřují se na zachování co nejvyšší kvality a důstojnosti života lidí. Mezi nejpočetnější skupiny příjemců sociálních služeb patří zejména senioři, osoby se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, ale také lidé, kteří z různých důvodů žijí na okraji společnosti.

Zákon o sociálních službách jasně definuje druhy sociálních služeb, určuje zařízení, která tyto služby mohou poskytovat, a uvádí jednotlivé formy péče od pečovatelské služby přes osobní asistenci po pobytové služby ve stacionáři. Jsou také stanovena kritéria pro poskytování těchto služeb a poskytovatelé jsou registrováni na krajském úřadě, což vede k větší profesionalizaci a komplexnosti péče. Díky tomu se může každý uživatel nebo zájemce o služby přesně seznámit se službami, které mu příslušná instituce může nabídnout.

Druhy a formy sociálních služeb

Sociální služby se dělí do tří kategorií:

  • služby sociální péče
  • sociální poradenství
  • služby sociální prevence

Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti. V případech, kdy toto vylučuje jejich zdravotní stav, se jim snaží zabezpečit důstojné prostředí a zacházení.

Sociální poradenství zahrnuje dvě úrovně činností. První z nich tvoří základní poradenství, které by mělo být poskytováno vždy při využívání sociálních služeb. Specifické a detailnější informace pak zajišťuje odborné poradenství.

Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy působením krizové sociální situace, životních návyků a vlivem způsobu života vedoucího ke konfliktu se společností; dalším faktorem je sociálně znevýhodňující prostředí či ohrožení práv a zájmů jedince trestnou činností jiné osoby. Cílem služeb sociální prevence je tedy napomáhat osobám překonat jejich nepříznivou sociální situaci a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů.

Sociální služby jsou poskytovány jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní. Pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb (např. chráněné bydlení). Ambulantní jsou služby, za kterými osoba dochází, je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb, jejichž součástí není ubytování (např. denní stacionář, poradna). Za terénní se považují služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí, nejčastěji doma (např. osobní asistence).

Poskytovatelé sociálních služeb

Poskytovatelem sociální služby je právnická nebo fyzická osoba, která má k této činnosti oprávnění dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1. 1. 2007, tzn. je jako sociální služby registrována. Poskytovatelem sociální služby nejsou rodinní příslušníci ani jiné osoby pečující o své blízké či jiné osoby v domácím prostředí. Stejně tak není poskytovatelem sociální služby subjekt, který není registrován jako poskytovatel sociálních služeb ve smyslu tohoto zákona (např. soukromá úklidová firma nebo ubytovna).

V nabídce poskytovatelů sociálních služeb se můžete setkat s níže uvedenými zařízeními, která nabízejí konkrétní služby určené pro zvolenou cílovou slupinu. Při výběru poskytovatele služeb vycházejte hlavně ze svých individuálních potřeb. Je možné využívat i více poskytovatelů, případně je kombinovat s péčí osoby blízké nebo asistenta sociální péče (podmínky poskytování péče asistentem sociální péče jsou blíže popsány v kapitole „Potřebuji pomoci s financováním péče (příspěvek na péči)„. Nedejte se odradit tím, že ve vašem nejbližším okolí poskytovatelé služeb chybějí nebo je jich nedostatek. Využijte nabídku ve větších městech; zde sídlící poskytovatelé služeb jsou obvykle schopni pokrýt poptávku i v malých městech a obcích formou terénní práce.

Zmíněná zařízení jsou nejčastěji zřizována neziskovými organizacemi, ale i soukromými společnostmi či státními institucemi.

Na poskytování sociálních služeb se specializují tato zařízení sociálních služeb:

  • centra denních služeb
  • denní stacionáře
  • týdenní stacionáře
  • domovy pro osoby se zdravotním postižením
  • domovy pro seniory
  • domovy se zvláštním režimem
  • chráněné bydlení
  • azylové domy
  • domy na půl cesty
  • zařízení pro krizovou pomoc
  • nízkoprahová denní centra
  • nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
  • noclehárny
  • terapeutické komunity
  • sociální poradny
  • sociálně terapeutické dílny
  • centra sociálně rehabilitačních služeb
  • pracoviště rané péče
  • intervenční centra
  • zařízení následné péče

Kombinací zařízení sociálních služeb lze zřizovat mezigenerační a integrovaná centra.

Smlouva o poskytnutí služeb

V případě, že máte zájem využít nabídku sociálních služeb, můžete se obrátit přímo na vybraného poskytovatele těchto služeb. Také je možno oslovit sociální odbor obce, ve které bydlíte, s žádostí o zprostředkování poskytnutí sociální služby. Sociální odbor by měl mít k dispozici adresář poskytovatelů služeb ve vašem okolí, neboť všechny tyto organizace podléhají povinné registraci.

S vybraným poskytovatelem se dohodnete na službách, které chcete využívat. O poskytnutí sociální služby pak společně uzavřete smlouvu.

Úhrada nákladů za služby

Sociální služby jsou poskytovány osobám buď bez úhrady nákladů, nebo za částečnou nebo plnou úhradu nákladů. Jejich výše je vždy uvedena ve smlouvě. Poskytovatel sociální služby se může dohodnout na spoluúčasti při úhradě nákladů s osobou blízkou, popř. s jinou fyzickou nebo právnickou osobou. Toho je využíváno v případě, kdy osoba, které je sociální služba poskytována, nemá vlastní příjem nebo její příjem nepostačuje na úhradu nákladů; příjmy se hodnotí dle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu (viz kapitola „Životní a existenční minimum„), za příjem není považován příspěvek na péči.

Sociální služby poskytované bez úhrady

Bez úhrady nákladů se poskytují

Bližší charakteristiku služeb uvádíme v textech o jednotlivých službách – viz výše uvedené odkazy.

Sociální služby poskytované za úhradu

Za pobytové služby v

hradí osoba danou částku za ubytování, stravu a za péči poskytovanou ve sjednaném rozsahu.

Maximální výši úhrady za ubytování a stravu stanoví prováděcí vyhláška č. 505/2006 Sb. (bližší charakteristiku a maximální výši úhrady za poskytování  služeb uvádíme v textech o jednotlivých službách – viz výše uvedené odkazy); na konkrétní výši úhrady je nutné se dohodnout přímo s daným poskytovatelem služby.

Po úhradě za ubytování a stravu při poskytování pobytových služeb v týdenních stacionářích vám musí zůstat alespoň 25 % vašeho příjmu, při poskytování pobytových služeb v domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem a zdravotnických zařízeních lůžkové péče vám musí zůstat alespoň 15 % příjmu.

Úhrada za péči při poskytování pobytových služeb (s výjimkou týdenních stacionářů) je stanovena ve výši přiznaného příspěvku na péči, u pobytových služeb v týdenních stacionářích maximálně ve výši 75 % přiznaného příspěvku.

Za poskytování

hradí osoby úhradu za základní činnosti v rozsahu stanoveném smlouvou (není-li zákonem stanoveno jinak). Hradíte tedy ty úkony, které máte uvedeny ve smlouvě o poskytování služby, a v tom rozsahu, v jakém vám byly poskytnuty; ve většině případů je úhrada prováděna za určité období (většinou za jeden kalendářní měsíc). Maximální výši úhrady stanoví vyhláška č. 505/2006 Sb. (bližší charakteristiku a maximální výši úhrady za poskytování služeb uvádíme v textech o jednotlivých službách – viz výše uvedené odkazy).

Za poskytování sociálních služeb v

hradí osoby úhradu za ubytování a stravu v rozsahu stanoveném smlouvou. Maximální výši úhrady stanoví vyhláška č. 505/2006 Sb (bližší charakteristiku a maximální výši úhrady za poskytování jednotlivých služeb uvádíme v textech o jednotlivých službách – viz výše uvedené odkazy).

Za poskytování sociálních služeb v sociálně terapeutických dílnách hradí osoby úhradu za stravu v rozsahu stanoveném smlouvou. Maximální výši úhrady stanoví vyhláška č. 505/2006 Sb.

Sociální služby poskytované v noclehárnách hradí osoby ve výši stanovené poskytovatelem, v nízkoprahových denních centrech si osoby hradí stravu ve výši stanovené poskytovatelem. U těchto služeb není výše úhrady nijak legislativně limitována.

Úhrada za fakultativní činnosti může být stanovena v plné výši nákladů na tyto služby. Fakultativními činnostmi se rozumí takové služby, které nejsou povinné ze zákona; zařízení je může či nemusí klientům nabízet a může si určit také podmínky jejich poskytování. Fakultativními činnostmi může být např. doprava osob se zdravotním postižením, půjčovna kompenzačních pomůcek apod.