Potřebuji pomoci s financováním péče (příspěvek na péči)

Podmínky nároku na příspěvek na péči a jeho výše
Zvýšení příspěvku na péči
Kdo mi může poskytovat potřebnou péči
Řízení o příspěvku na péči
Co dělat v případě, že nesouhlasím s rozhodnutím o příspěvku
Změna nároku na výplatu příspěvku při nemocniční či lázeňské péči
Příspěvek na péči a výdělečná činnost závislé osoby
Informace pro pečující osoby a asistenty sociální péče
Potvrzení o schopnosti poskytovat péči
Zdravotní a sociální pojištění pečující osoby
Výpočet důchodu pečující osoby
Posuzování příspěvku na péči jako příjmu
Danění příspěvku na péči

Příspěvek na péči slouží k financování potřebné pomoci při zajištění základních životních potřeb; od jeho zavedení v roce 2007 se stal základem pro úhradu péče u osob, které jsou více či méně závislé na pomoci druhých.

Tento příspěvek upravuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který byl od svého zavedení několikrát novelizován; k významné novelizaci došlo také od 1. 1. 2012. Důležitou zákonnou normou pro posuzování nároku na příspěvek na péči je také vyhláška č. 505/2006 Sb., k provedení zákona o sociálních službách, která v příloze č. 1 uvádí vymezení schopností zvládat základní životní potřeby.

Podmínky nároku na příspěvek na péči a jeho výše

Nárok na příspěvek má osoba starší 1 roku, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti. Při posuzování stupně závislosti se vychází ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem ošetřujícího lékaře, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře. Bližší informace o řízení o příspěvku na péči naleznete v textu níže.

Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby:

Mobilita

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat
1. vstávání a usedání,
2. stoj,
3. zaujímat a měnit polohy,
4. pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v bytě a běžném terénu v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu,
5. otevírat a zavírat dveře,
6. chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů,
7. nastupovat a vystupovat z dopravních prostředků včetně bariérových, a používat je.

Orientace

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem,
2. mít přiměřené duševní kompetence,
3. orientovat se osobou, časem a místem,
4. orientovat se v přirozeném sociálním prostředí,
5. orientovat se v obvyklých situacích a přiměřeně v nich reagovat.

Komunikace

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. vyjadřovat se srozumitelně mluvenou řečí a dorozumět se jejím prostřednictvím s jinými osobami v rozsahu běžné slovní zásoby odpovídající věku a sociálnímu postavení,
2. chápat obsah přijímaných a sdělovaných zpráv,
3. vytvářet rukou psanou krátkou zprávu,
4. porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům a zvukovým signálům,
5. používat běžné komunikační prostředky.

Stravování

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny,
2. nalít nápoj,
3. rozdělit stravu na menší kousky a naservírovat ji,
4. najíst se a napít,
5. dodržovat stanovený dietní režim,
6. konzumovat stravu v obvyklém denním režimu,
7. přemístit nápoj a stravu na místo konzumace.

Oblékání a obouvání

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem,
2. rozeznat rub a líc oblečení a správně je vrstvit,
3. oblékat se a obouvat se,
4. svlékat se a zouvat se,
5. manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.

Tělesná hygiena

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. použít hygienické zařízení,
2. dodržovat tělesnou hygienu, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla,
3. provádět celkovou hygienu,
4. česat se, provádět ústní hygienu, holit se.

Výkon fyziologické potřeby

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. včas používat WC,
2. zaujmout vhodnou polohu,
3. vyprázdnit se,
4. provést očistu,
5. používat hygienické pomůcky.

Péče o zdraví

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. dodržovat stanovený léčebný režim,
2. provádět stanovené preventivní, léčebné a léčebně rehabilitační a ošetřovatelské postupy a opatření a používat k tomu potřebné léky nebo pomůcky,
3. rozpoznat zdravotní problém a v případě potřeby vyhledat nebo přivolat pomoc.

Osobní aktivity

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. navazovat kontakty a vztahy s jinými osobami,
2. plánovat a uspořádat osobní aktivity,
3. styku se společenským prostředím,
4. stanovit si a dodržet denní program,
5. vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí, například vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti.

Péče o domácnost (nehodnotí se u osob do 18 let věku)

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti,
2. manipulovat s předměty denní potřeby,
3. obstarat si běžný nákup,
4. ovládat běžné domácí spotřebiče,
5. uvařit si jednoduché teplé jídlo a nápoj,
6. vykonávat běžné domácí práce, nakládat s prádlem, mýt nádobí,
7. obsluhovat topení,
8. udržovat pořádek.

Stupně závislosti

Osoba do 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve

stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři základní životní potřeby,
stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb,
stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat šest nebo sedm základních životních potřeb,
stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat osm nebo devět základních životních potřeb,

a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby.

Osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve

stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby,
stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb,
stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb,
stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb,

a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby.

Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc:

3 300 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
7 400 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
16 100 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
v případě, že jde o stupeň IV (úplná závislost),
1. 23 000 Kč, pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb podle § 48, 50 až 52 *) nebo
2. 27 000 Kč v ostatních případech.

*) domov pro osoby se zdravotním postižením, domov se zvláštním režimem, chráněné bydlení, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče

Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc:

880 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
4 400 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
12 800 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
v případě, že jde o stupeň IV (úplná závislost),
1. 23 000 Kč, pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb podle § 48 až 52 *), nebo
2. 27 000 Kč v ostatních případech.

*) domov pro osoby se zdravotním postižením, domov pro seniory, domov se zvláštním režimem, chráněné bydlení, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče

Zvýšení příspěvku na péči

Zvýšení příspěvku o 2000 Kč měsíčně náleží

a) nezaopatřenému dítěti do 18 let věku, kterému náleží příspěvek, s výjimkou

dítěte, kterému náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí,
dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než tento příspěvek,
dítěte, které je v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež, a

b) rodiči, kterému náleží příspěvek a který pečuje o nezaopatřené dítě do 18 let věku,

jestliže rozhodný příjem oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných je nižší než dvojnásobek částky životního minima oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu (výpočet částky životního minima naleznete v kapitole „Životní a existenční minimum“.

Nárok na výplatu příspěvku na péči nemáte v případě, že jste po celý kalendářní měsíc v péči zdravotnického zařízení (nemocnice, lázně). Je ovšem důležité si uvědomit, co je to celý kalendářní měsíc. Podmínka celého kalendářního měsíce je splněna tehdy, pokud jste v daném zařízení i první a poslední den v měsíci. Stačí však to, abyste byli první den v měsíci přijati nebo poslední den v měsíci propuštěni ze zařízení, a podmínka celého kalendářního měsíce splněna není a vám náleží celý příspěvek na péči. Z tohoto důvodu je vhodné si např. lázně plánovat tak, aby zasahovaly do dvou měsíců a vy jste tak vždy alespoň půl dne v daném měsíci byli doma.

Přiblížíme si tento postup právě např. na lázeňském pobytu:

nástup 15. 3., odjezd 15. 5. – celý duben jste byli v lázních, za tento měsíc příspěvek nenáleží, za březen a květen příspěvek náleží v plné výši;
nástup 1. 3., odjezd 15. 4. – v březnu jste byli alespoň část dne doma, příspěvek náleží za oba měsíce v plné výši;
nástup 15. 3., odjezd 30. 4. – v dubnu jste opět byli již část dne doma, příspěvek náleží za oba měsíce v plné výši;
nástup 1. 3., odjezd 30. 4. – oba měsíce jste byli vždy část dne doma, příspěvek náleží za oba měsíce v plné výši.

Pokud je s vámi do zdravotnického zařízení přijata i osoba, která o vás po dobu pobytu pečuje a která byla uvedena v žádosti o příspěvek nebo byla ohlášena jako osoba poskytující pomoc, příspěvek vám náleží po celou dobu pobytu v léčebném zařízení. Pobyt doprovodu předepisuje ošetřující lékař závislé osoby; u osob starších 6 let je pobyt doprovodu možný pouze se souhlasem revizního lékaře zdravotní pojišťovny.

V případě, že se jedná o neakutní (plánovanou) dlouhodobou hospitalizaci, je možno pobírat v době této hospitalizace příspěvek na péči v případě, že pobyt osoby, která bude po dobu hospitalizace poskytovat péči, schválí revizní lékař zdravotní pojišťovny závislé osoby. O schválení poskytování péče na dobu hospitalizace žádá lékař oddělení, kde bude závislá osoba hospitalizována, prostřednictvím formuláře „žádanka o schválení/povolení“.

VZOR ŽÁDANKY (PDF)

Osoba poskytující péči v průběhu hospitalizace musí být samozřejmě uvedena v seznamu poskytovatelů pomoci v dokumentaci k příspěvku na péči osoby, o kterou pečuje.

Příspěvek na péči a výdělečná činnost závislé osoby

Často se setkáváme s obavami osob, které pobírají příspěvek na péči a domnívají se, že z důvodu výdělečné činnosti jim příspěvek může být odebrán. Abychom podpořili informaci, že výdělečná činnost nemůže být důvodem odebrání příspěvku na péči, požádali jsme o oficiální vyjádření ministerstvo práce a sociálních věcí. Ředitel odboru sociálního pojištění MPSV Ing. Tomáš Machanec, MBA, uvádí k problematice výdělečné činnosti při pobírání příspěvku na péči následující informace:

„Nárok na příspěvek na péči, který je upraven zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, má osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb, a to v rozsahu odpovídajícím některému ze čtyř stupňů závislosti. Vyplácený příspěvek na péči pak tato osoba využívá k úhradě pomoci, kterou jí může poskytovat osoba blízká, asistent sociální péče, registrovaný poskytovatel sociálních služeb, dětský domov anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu.

Příspěvek na péči však není zákonem koncipován jako dávka závislá na příjmu. Při rozhodování o nároku na příspěvek na péči a na jeho výplatu není proto zjišťován příjem žadatele o tento příspěvek. Z hlediska nároku na příspěvek na péči a na jeho výplatu tedy není jeho příjemce nijak omezen ve výdělečné činnosti.

Příjem příjemce příspěvku na péči a osob s ním společně posuzovaných je posuzován pouze v případě, kdy je žádáno o zvýšení příspěvku z důvodu nízkých příjmů.“

I přesto že jste příjemcem příspěvku na péči, můžete tedy s přihlédnutím k vašemu zdravotnímu stavu pracovat bez jakéhokoliv omezení.

Informace pro pečující osoby a asistenty sociální péče

Potvrzení o schopnosti poskytovat péči

Krajská pobočka úřadu práce kontroluje, zda

e) v případě, kdy je pomoc poskytována osobou blízkou nebo asistentem sociální péče uvedeným v § 83 (tzn. fyzická osoba, která tuto činnost nevykonává jako podnikatel), je tato osoba zdravotně způsobilá; za zdravotně způsobilou osobu k poskytování pomoci se nepovažuje osoba, která má sama nárok na příspěvek, ledaže lékařským posudkem ošetřujícího lékaře doloží, že je schopna tuto pomoc poskytovat.

V praxi to tedy znamená, že pečující osoby, které zároveň samy pobírají příspěvek na péči, musí mít od ošetřujícího lékaře potvrzení, že jsou schopny poskytovat jiné osobě potřebnou péči. V těchto případech vám doporučujeme nechat si od lékaře potřebné potvrzení vystavit, abyste tak předešli případným potížím při kontrole nároku na příspěvek na péči. Pokud však některou ze základních životních potřeb hodnocenu jako nezvládnutou stejně jako závislá osoba, o kterou pečujete, je třeba zajistit péči o tuto potřebu jinou pečující osobou nebo sociální službou.

Zdravotní a sociální pojištění pečující osoby

Zdravotní pojištění je odváděno vaší zdravotní pojišťovně a jsou z něj hrazeny lékařské výkony, léčiva a zdravotnické prostředky (např. kompenzační pomůcky). Toto pojistné je v ČR povinné, za některé skupiny osob jej hradí stát.

Sociální pojištění je odváděno České správě sociálního zabezpečení; jeho součástí je nemocenské a důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Účast na tomto pojištění je podmínkou pro výplatu dávek nemocenského a důchodového pojištění.

Nárok na úhradu zdravotního pojištění vzniká podle zákona č. 48/1997 Sb., § 7, odst. 1, písm. g) a na započtení doby péče jako náhradní doby důchodového pojištění („sociální pojištění“) podle zákona č. 155/1995 Sb., § 5, odst. 2 písm. d).

Zdravotní pojištění je za pečující osobu hrazeno státem v případě, že pečuje o závislou osobu, které náleží příspěvek na péči II.–IV. stupně, nebo pečuje o závislou osobu, které náleží příspěvek na péči I. stupně a která je mladší 10 let.

Zdravotní pojištění je hrazeno za všechny osoby, které jsou v žádosti o příspěvek na péči uvedeny jako osoby pečující. Není však hrazeno v době, kdy byla závislé osobě výplata příspěvku na péči zastavena.

Sociální pojištění jako takové hrazeno státem není, doba péče se však v případě, že pečujete o závislou osobu, které náleží příspěvek na péči II.–IV. stupně, nebo o závislou osobu, které náleží příspěvek na péči I. stupně a která je mladší 10 let, započítává jako náhradní doba důchodového pojištění (tzn. jako odpracované roky pro nárok na invalidní nebo starobní důchod).

Nárok na započtení doby péče má však pouze pečující osoba, která poskytuje péči v největším rozsahu a zároveň se jedná o osobu blízkou, asistenta sociální péče (platí od 1.9.2018), nebo se závislou osobou žije ve společné domácnosti.

Úhrada zdravotního pojištění státem a započtení náhradní doby důchodového pojištění se týká pouze případů, kdy pečující osoba nemá příjem z výdělečné činnosti. Pokud pečující osoba pracuje, odvádí zdravotní a sociální pojištění standardně ze svého výdělku.

Výpočet důchodu pečující osoby

Zákon č. 306/2008 Sb., kterým se novelizuje zákon o důchodovém pojištění, přinesl od 1. 7. 2009 změnu v důchodech pečujících osob.

Na základě dané novely zákona je v některých případech stanovena částka, která bude z důvodu péče navyšovat vyměřovací základ za příslušný rok a tím i zvyšovat celkovou částku důchodu.

Pokud péče trvala dobu kratší než 15 let, je možnost zažádat si při podání žádosti o starobní či invalidní důchod alespoň o vyloučení doby péče – to je výhodné zejména v případě, že pečující osoba dosahovala v době péče nízkých nebo nulových výdělků – vyloučením doby péče dojde k tomu, že tyto nízké výdělky nebudou při výpočtu důchodu zohledněny a celkový výdělek nebude rozpočítáván i na vyloučenou dobu. I v případě, že si necháte dobu péče (resp. výdělky z této doby) vyloučit, bude vám doba péče započtena jako náhradní doba důchodového pojištění (tedy odpracované roky).

U osob pečujících alespoň 15 let je proveden tzv. srovnávací výpočet, prakticky tedy dva typy výpočtu výše dávky:

a) vyloučení doby péče (tedy stejný postup jako u osob, které pečovaly po dobu kratší než 15 let – viz výše uvedené

b) započtení částky příspěvku na péči jako příjmu při výpočtu důchodu – za příjem po 31. 12. 2006 bude považována částka odpovídající příspěvku na péči osoby, o kterou pojištěnec pečoval. Úhrn těchto částek za kalendářní rok se přičítá k ročnímu vyměřovacímu základu pojištěnce stanovenému za daný kalendářní rok (k příjmům). Za příjem před 1. 1. 2007 je považována částka 96 000 Kč, která se násobí přepočítacím koeficientem. Tento koeficient je stanovený jako podíl, v jehož čitateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za rok 2007. Netrvala-li náhradní doba péče o závislou osobu celý kalendářní rok, úměrně tomu se snižuje vypočtená částka. Následně je daná částka připočtena k ročnímu vyměřovacímu základu (zjednodušeně k vašim příjmům).

Po provedení obou výpočtů budou porovnány výše takto vypočtených důchodů a pečující osobě bude pak vyplácen důchod v té výši, která je pro ni výhodnější.

Komu byl současný důchod, přiznaný podle legislativy platné po 1. 1. 1995, vypočítáván pouze na základě příjmů získaných během péče o závislou osobu, ten má nárok na úpravu výše důchodu dle uvedených podmínek. O přepočet důchodu je nutné požádat na ČSSZ (Křížová 1292/25, Praha 5, 225 08).

Posuzování příspěvku na péči jako příjmu

Příspěvek na péči není považován za příjem pro účely zákona o státní sociální podpoře (zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů). Výplata příspěvku na péči tedy neovlivní nárok na výplatu žádné z dávek státní sociální podpory, a to ani těch, které jsou závislé na příjmu. Bližší informace o dávkách státní sociální podpory naleznete v kapitole „Dávky státní sociální podpory“.

Příspěvek na péči není považován pro účely zákona o pomoci v hmotné nouzi (zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) za příjem osoby, které tento příspěvek náleží, protože dávka je účelově zaměřena na úhradu péče. Toto pravidlo stanoví zákon o životním a existenčním minimu (§ 7 odst. 5 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu).

Osoba, které příspěvek na péči náleží, může tuto dávku využít k zakoupení sociální služby (péči mu poskytne registrovaný poskytovatel sociálních služeb) nebo může poskytnout určitou finanční částku osobě, která péči poskytuje (rodinný příslušník nebo jiná osoba), popřípadě může docházet ke kombinaci obou možností.

Pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi nejsou příspěvek na péči ani jeho část (např. částky, které si matka za péči ponechá) považovány za příjem v případech, kdy je tato dávka využita v rámci osob společně posuzovaných s osobou, které náleží příspěvek na péči (např. matka pečuje o dítě, kterému náleží tento příspěvek). Tato dávka, je-li využita v rámci společně posuzovaných osob, nemůže měnit svůj charakter ve vztahu k zákonu o životním a existenčním minimu.

Jiná je situace, kdy o dávky pomoci v hmotné nouzi požádá osoba, se kterou se osoba, o niž pečuje, do okruhu společně posuzovaných osob nepočítá. V takovém případě jsou finanční částky, které za vykonávanou péči dostává, pokud mají znaky opakujícího se nebo pravidelného příjmu, považovány podle zákona o životním a existenčním minimu za příjem.

Zjednodušeně řečeno, pro účely nároku na dávky pomoci v hmotné nouzi není příspěvek na péči počítán jako váš příjem, pokud jste příjemcem příspěvku (osoba závislá na péči) nebo pečujete o příjemce příspěvku a žijete s ním ve společné domácnosti. Pokud o vás pečuje osoba, která s vámi nebydlí (příbuzný, známý, soused), příspěvek na péči je do jejího příjmu započítáván. Bližší informace o dávkách pomoci v hmotné nouzi naleznete v kapitole „Dávky pomoci v hmotné nouzi“.

Danění příspěvku na péči

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 4, odst. 1, písm. i) uvádí k danění příspěvku na péči následující informace:

Od daně jsou osvobozeny:

i) dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, sociální služby, dávky státní sociální podpory, dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, příspěvky z veřejných rozpočtů a státní dávky (příspěvky) upravené zvláštními předpisy nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, a to do výše poskytovaného příspěvku, je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou, u níž se nevyžaduje registrace podle zákona o sociálních službách; jde-li však o péči o jinou osobu než osobu blízkou, je od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně částka do výše příspěvku pro osobu se IV. stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách.

Pokud o vás tedy pečuje osoba blízká, nemusí od vás přijatý příspěvek na péči danit. Pokud však o vás pečuje jiná fyzická osoba (asistent sociální péče), musí příspěvek na péči danit v případě, že výše přijatého příspěvku přesáhne částku stanovenou pro příspěvek ve stupni závislosti IV, což by bylo možné pouze tehdy, pokud by tento asistent sociální péče poskytoval péči zároveň více osobám.

O zvýšení příspěvku na péči je třeba požádat na samostatném formuláři. Formuláře k příspěvku na péči získáte buď na příslušné pobočce (resp. kontaktním místě) úřadu práce, nebo si je můžete stáhnout z webových stránek MPSV. O zvýšení příspěvku na

Výplata příspěvku na péči

Příspěvek na péči je vyplácen 1x měsíčně v tom měsíci, za který náleží (tzn. příspěvek za leden byste měli obdržet nejpozději 31. ledna). Způsob výplaty příspěvku záleží na vašem rozhodnutí, příspěvek vám může být vyplácen buď převodem na váš osobní účet, nebo poštovní poukázkou. Způsob výplaty příspěvku si volíte již při podání žádosti o příspěvek, na vaši žádost může pak krajská pobočka úřadu práce způsob výplaty změnit. Žádost o změnu způsobu výplaty příspěvku na péči se podává na předepsaném tiskopise, který získáte buď na příslušné pobočce (resp. kontaktním místě) úřadu práce, nebo si je můžete stáhnout z webových stránek MPSV.

Pokud vám byl příspěvek na péči přiznán, je podle § 21 zákona č. 108/2006, o sociálních službách, vaší povinností písemně ohlásit příslušné krajské pobočce úřadu práce do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu. Stejná oznamovací povinnost se vztahuje i na změnu pečující osoby či poskytovatele sociálních služeb! Povinnost hlášení změn se týká zejména dlouhodobého pobytu ve zdravotnickém zařízení (nemocnice, lázně).

Pečující osoba, asistent sociální péče nebo poskytovatel sociálních služeb mají i povinnost nahlásit úmrtí závislé osoby. V případě, že úmrtí není nahlášeno do 8 dnů, může úřad práce uložit pokutu až do výše 20 000 Kč.

Kdo mi může poskytovat potřebnou péči

Příspěvek můžete využít tak, že si z něj hradíte služby poskytované registrovaným poskytovatelem sociálních služeb ve vašem okolí, kterým může být domov pro seniory, pečovatelská služba, osobní asistence a mnohé další. S tímto poskytovatelem máte sepsanou smlouvu, na základě které jsou vám poskytovány ty služby, které potřebujete. Bližší informace o sociálních službách, které vám mohou poskytovat péči, naleznete v kapitole „Potřebuji pomoc v oblasti péče o mě nebo moje blízké“; kde získat kontakty na sociální služby ve vašem okolí se dozvíte v kapitole „Kde hledat kontakty na sociální služby“.

Z příspěvku můžete také „platit“ osobu, která se o vás stará. Může to být osoba z okruhu vašich příbuzných, sousedů a známých; nesmí to však být osoba vykonávající tuto činnost jako podnikatel. V případě, že vám péči poskytuje osoba blízká (příbuzní v řadě přímé – děti, rodiče, prarodiče, sourozenci, manželé, registrovaný partner), není třeba mít s touto pečující osobou uzavřenu smlouvu o poskytování péče. Pokud však péči poskytuje jiná fyzická osoba (soused, přítel, známý – tzv. asistent sociální péče), je třeba s takovou pečující osobou uzavřít smlouvu o poskytování péče. Náležitostmi smlouvy je označení smluvních stran, rozsah pomoci, místo a čas poskytování pomoci a výše úhrady za pomoc.

VZOR SMLOUVY S ASISTENTEM SOCIÁLNÍ PÉČE (doc)

Nesepsáním smlouvy o poskytování péče se asistent sociální péče dopouští přestupku, za který může být úřadem práce pokutován až do výše 20 000 Kč, skutečně tedy doporučujeme smlouvu v tomto případě sepsat.

Poskytovatelé péče se samozřejmě dají kombinovat. Může se o vás částečně starat rodina a částečně můžete využívat služby některé organizace či instituce, můžete také mít několik pečujících osob a několik poskytovatelů sociálních služeb; je však třeba, aby všechny osoby a sociální služby, které o vás pečují, byly uvedeny na formuláři „Oznámení o poskytovateli pomoci“, který dokládáte k žádosti o příspěvek na péči; popř. doplněny do vaší dokumentace k příspěvku na péči, kterou vede příslušná pobočka úřadu práce, v případě, že o vás nepečují od podání žádosti o příspěvek na péči.

Řízení o příspěvku na péči

Žádost o příspěvek na péči (popř. návrh na změnu výše přiznaného příspěvku na péči) se podává na krajské pobočce úřadu práce (případně na pobočce pro hlavní město Prahu) podle místa trvalého pobytu občana. Krajské pobočky ÚP i pobočka pro hlavní město Prahu mají síť tzv. kontaktních míst spadajících pod danou pobočku; žádost o příspěvek podáváte na kontaktním místě, pod které spadáte dle místa svého trvalého bydliště. Kontakty na krajské pobočky úřadu práce včetně kontaktů na příslušná kontaktní místa ÚP naleznete na https://www.uradprace.cz/web/cz/kontakty-2.

K žádosti je nutno přiložit vyplněný formulář „Oznámení o poskytovateli pomoci“, kde uvedete všechny osoby nebo poskytovatele sociálních služeb, kteří se na péči o vás (popř. o vaše dítě nebo jinou osobu, za kterou podáváte žádost) podílejí. Tento formulář vyplňujete také v případě změny pečujících osob či institucí.

Formulář žádosti o příspěvek na péči (včetně příloh) získáte buď na příslušné pobočce (resp. kontaktním místě) úřadu práce, nebo si jej můžete stáhnout z webových stránek MPSV.

Na základě podané žádosti o příspěvek na péči provede sociální pracovnice úřadu práce ve vaší domácnosti tzv. sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života v přirozeném sociálním prostředí. Sociální šetření lze provést také v průběhu hospitalizace osoby ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, jestliže je této osobě poskytována u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů.

Ze sociálního šetření je posléze zpracován záznam, který pobočka úřadu práce zasílá spolu s kopií žádosti o příspěvek a s žádostí o posouzení zdravotního stavu příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ dle místa vašeho trvalého bydliště. Lékařská posudková služba (LPS) příslušné OSSZ si od vašeho ošetřujícího lékaře vyžádá aktuální informace o vašem zdravotním stavu; na základě těchto informací, výsledku sociálního šetření, výsledků funkčních vyšetření, popř. vyšetření provedeného posudkovým lékařem je pak zpracován posudek vašeho zdravotního stavu, kde je mimo jiné uvedeno, které základní životní potřeby nezvládáte.

Aby mohl váš praktický lékař poskytnout lékařské posudkové službě OSSZ kompletní aktuální informace o vašem zdravotním stavu, doporučujeme, abyste praktickému lékaři odevzdávali kopie lékařských zpráv vašich odborných ošetřujících lékařů; případně můžete kopie zpráv odborných lékařů LPS OSSZ doložit při posuzování vašeho zdravotního stavu.

Stejnopis posudku LPS zasílá zpět na příslušnou pobočku úřadu práce. Příslušná pobočka ÚP vás po shromáždění všech podkladů písemně vyzve, abyste se k těmto podkladům vyjádřili – na základě vašeho vyjádření může např. proběhnout nové posouzení vašeho zdravotního stavu LPS OSSZ v případě, že doložíte lékařskou zprávu, která by mohla změnit výsledek posouzení vašeho zdravotního stavu. Po vypořádání vašeho vyjádření k podkladům (popř. po uplynutí lhůty na vyjádření, pokud tuto možnost nevyužijete) vydá pobočka úřadu práce rozhodnutí o příspěvku.

Pokud se jedná o přezkoumání nároku na příspěvek na péči (na základě vámi podaného návrhu na změnu výše přiznaného stupně příspěvku na péči nebo po zahájení řízení z moci úřední), probíhá řízení o příspěvku stejným způsobem jako v případě podání prvotní žádosti – probíhá tedy jak sociální šetření, tak posouzení vašeho případu posudkovým lékařem. Návrh na změnu výše příspěvku na péči se podává prostřednictvím formuláře „Návrh na změnu výše přiznaného příspěvku na péči“, formulář můžete získat na příslušné pobočce (resp. kontaktním místě) úřadu práce, nebo si jej můžete stáhnout z webových stránek MPSV. Formulář „Oznámení o poskytovateli pomoci“ vyplňujete v případě, že došlo ke změně (nová pečující osoba nebo sociální služba).

Lhůta na vydání rozhodnutí o příspěvku na péči činí 60 dnů, řízení na krajské pobočce úřadu práce se přerušuje na dobu pro zpracování posudku LPS OSSZ (45 dnů, popř. lze ze závažných důvodů prodloužit o 30 dnů). Celková lhůta na vydání rozhodnutí činí tedy 105 dnů (popř. 135 dnů v případě závažných důvodů pro prodloužení lhůty).

Co dělat v případě, že nesouhlasím s rozhodnutím o příspěvku

Pokud vám příspěvek na péči nebyl přiznán nebo byl odejmut (popř. nebyl zvýšen nebo byl naopak snížen stupeň příspěvku), můžete do 15 dnů od data doručení rozhodnutí o příspěvku podat odvolání k ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV). Odvolání se podává prostřednictvím krajské pobočky úřadu práce (resp. kontaktního místa), která vydala rozhodnutí; tato pobočka ještě může své rozhodnutí sama přezkoumat a změnit. Pokud ovšem na rozhodnutí setrvá, předá vaše odvolání k vyřízení nadřízenému orgánu, tedy MPSV. Zdravotní stav pro účely odvolacího řízení pak posuzuje lékařská posudková komise MPSV.

VZOR ODVOLÁNÍ (doc)

Lhůta na vydání rozhodnutí v odvolacím řízení činí 90 dnů, lhůta na zpracování posudku LPK MPSV činí 60 dnů (lze ze závažných důvodů o 30 dnů prodloužit). Celková lhůta odvolacího řízení je tedy 150 dnů (popř. 180 dnů v případě prodloužení ze závažných důvodů).

V případě neúspěchu odvolání lze podat ve věci příspěvku na péči správní žalobu k příslušnému krajskému soudu dle místa vašeho trvalého bydliště (pokud máte trvalé bydliště v Praze, podáváte žalobu k Městskému soudu v Praze). Lhůta na podání žaloby činí 2 měsíce od data doručení rozhodnutí z odvolacího řízení.

VZOR SPRÁVNÍ ŽALOBY (doc)

Změna nároku na výplatu příspěvku při nemocniční či lázeňské péči