S onemocněním, úrazem či úmrtím člena rodiny se pojí následující dávky:
- dávky nemocenského pojištění (nemocenské, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné)
- dávky státní sociální podpory (pohřebné)
Nemocenské
V případě, že onemocníte nebo se vám stane úraz a jste v té době zaměstnáni nebo vám běží tzv. ochranná lhůta (vysvětlení pojmu v textu níže), máte nárok pobírat dávku nemocenského pojištění, čili „být na neschopence“ s nárokem na dávku „nemocenské“.
Nárok na nemocenské má zaměstnanec až od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.
Výše nemocenského se mění podle délky trvání pracovní neschopnosti; dávku vyplácí příslušná OSSZ a tato dávka je vyplácena za kalendářní dny.
| délka pracovní neschopnosti | výše nemocenského |
| 15. – 30. den | 60 % denního vyměřovacího základu |
| 31. – 60. den | 66 % denního vyměřovacího základu |
| 61. den – ukončení PN | 72 % denního vyměřovacího základu |
Od 1. do 14. dne pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci náhrada mzdy od zaměstnavatele, a to pouze za pracovní dny. Výše náhrady mzdy za pracovní den činí zjednodušeně 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
!!!POZOR!!! Náhradu mzdy od zaměstnavatele nelze získat, pokud onemocníte (stane se vám úraz) v tzv. ochranné lhůtě, v této době již nejste zaměstnancem, nepřicházíte tedy o mzdu.
| délka pracovní neschopnosti | finanční kompenzace |
| 1.–14. den | náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem |
| 15. den–ukončení PN | nemocenské vyplácené OSSZ |
Vyměřovací základ pro výpočet dávek nemocenského pojištění se obecně stanovuje z hrubého příjmu v 12 předcházejících kalendářních měsících; součet hrubých příjmů za toto období vydělíte počtem dnů za toto období (do počtu dnů se nezahrnují tzv. vyloučené doby) a získáte výši vyměřovacího základu na jeden den. Takto stanovený průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic.
Podpůrčí doba (doba, po kterou jsou vypláceny nemocenské dávky) trvá nejdéle 380 kalendářních dnů a počítá se ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud není stanoveno jinak. Podpůrčí dobu je možné prodloužit až o dalších 350 dní, pokud lze očekávat, že pojištěnec nabude pracovní schopnost. Při jednotlivém prodloužení výplaty nemocenské nesmí být doba tohoto prodloužení delší než 3 měsíce, tzn. pracovní neschopnost se prodlužuje opakovaně po 3 měsících. Po uplynutí 180 kalendářních dnů pracovní neschopnosti má váš ošetřující lékař povinnost přezkoumat váš zdravotní stav; v případě, že došlo k jeho stabilizaci, může ošetřující lékař vaši pracovní neschopnost ukončit.
Při opakované pracovní neschopnosti během kalendářního roku se jednotlivé podpůrčí doby sčítají, při překročení celkového počtu 380 dní nemáte dále na nemocenské dávky nárok. Pro obnovení nároku na jejich výplatu je nutné odpracovat alespoň 190 kalendářních dnů.
Podpůrčí doba u invalidních důchodců pro invaliditu III. stupně a starobních důchodců činí pouze 70 kalendářních dnů (počítá se od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti); nemocenské dávky jsou vypláceny od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Nemocenské dávky se však v těchto případech vyplácejí pouze po dobu trvání pojištěné činnosti; pokud tedy vaše zaměstnání skončí před uplynutím celé podpůrčí doby, skončí dnem ukončení zaměstnání i výplata nemocenských dávek.
S výplatou nemocenských dávek souvisí tzv. ochranná lhůta po skončení pracovního poměru; tato lhůta činí 7 kalendářních dnů. Pokud tedy onemocníte v tomto období, máte nárok na výplatu nemocenských dávek od OSSZ od 15. dne trvání pracovní neschopnosti; nárok na nemocenské uplatňujete přímo na OSSZ, nikoli přes vašeho bývalého zaměstnavatele. Prvních 14 dní se však náhrada mzdy od zaměstnavatele nevyplácí, neboť již netrvá pracovní vztah. Tato ochranná lhůta se nevztahuje na poživatele invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně nebo starobního důchodu.
Souběh výplaty invalidního důchodu a nemocenského
Pokud pobíráte invalidní důchod, máte při pracovní neschopnosti nárok na výplatu nemocenských dávek i invalidního důchodu zároveň. Pokud vám byl ID přiznán (nebo vám byl stupeň ID navýšen) v průběhu podpůrčí doby, pak má váš ošetřující lékař ze zákona povinnost ukončit vaši dočasnou pracovní neschopnost (a tedy i vyplácení nemocenských dávek) do 30 dnů od data uznání invalidity – v tomto případě by totiž docházelo k výplatě dvou dávek ze stejného důvodu.
Nicméně, v případě, že jste uznáni invalidními pro invaliditu I. nebo II. stupně, může vaše pracovní neschopnost (a tedy i nárok na nemocenské) „pokračovat“ i po uznání invalidity – v případě, že u vás v době, kdy jste uznáni invalidní v I. nebo II. stupni, nastala nebo trvá jiná porucha zdraví, než která byla důvodem uznání pracovní neschopnosti, může ošetřující lékař následující den po ukončení vaší pracovní neschopnosti z důvodu uznání invalidity rozhodnout o zahájení nové pracovní neschopnosti.
Ošetřovné
Na ošetřovné (dříve podpora při ošetřování člena rodiny či lidově „paragraf“) má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu
- ošetřování
- dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz,
- jiného člena domácnosti, který onemocněl nebo utrpěl úraz, nebo členky domácnosti, která porodila,
- péče o dítě mladší 10 let, protože
- školské zařízení, kam dítě dochází, je uzavřeno z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události,
- dítě má nařízenou karanténu, a nemůže tedy docházet do školského zařízení,
- osoba, která jinak o dítě pečuje, nemůže o toto dítě pečovat např. z důvodu jejího onemocnění nebo úrazu.
Zaměstnanec nemůže uplatnit nárok na ošetřovné na dítě, na které již (zpravidla) druhý z rodičů uplatnil nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek; to neplatí, pokud tato jiná osoba není péče schopna.
Podpůrčí doba u ošetřovného začíná prvním dnem potřeby ošetřování nebo péče a činí nejdéle 9 kalendářních dnů; poté se mohou rodiče „vystřídat”, tzn. na ošetřovné může nastoupit druhý z nich – opět nejdéle na dobu 9 dnů. U osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů. Ošetřovné se poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně vyplácí nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání.
!!!POZOR!!! Změna druhu onemocnění (diagnózy) se nepovažuje za nový případ ošetřování.
Nárok na ošetřovné nemají
- příslušníci,
- zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,
- domáčtí zaměstnanci,
- dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
- odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,
- pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin,
- zaměstnanci účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu,
- zahraniční zaměstnanci,
- členové kolektivních orgánů právnické osoby.
Výše ošetřovného za kalendářní den činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (vysvětlení pojmu naleznete v textu kapitoly „Nemocenské“).
Dlouhodobé ošetřovné
Nárok na dlouhodobé ošetřovné vzniká v případě, že zaměstnanec nemůže vykonávat svoje zaměstnání (popř. OSVČ nemůže vykonávat samostatnou výdělečnou činnost) z důvodu péče o osobu, která po ukončení hospitalizace potřebuje dlouhodobou péči jiné osoby, přičemž:
- hospitalizace trvala alespoň 4 kalendářní dny nepřetržitě (za den hospitalizace se považuje i den přijetí/propuštění z hospitalizace)
- je předpoklad, že osoba bude po ukončení hospitalizace potřebovat péči alespoň po 30 kalendářních dnů
Předchozí hospitalizace se nevyžaduje u osoby v inkurabilním stavu, která vyžaduje poskytování paliativní péče a dlouhodobé péče v domácím prostředí.
Ošetřovaná osoba musí udělit písemný souhlas s poskytováním dlouhodobé péče; souhlas se uděluje na předepsaném tiskopise a nevyžaduje se pouze v případě poskytování péče nezletilé osobě. Pokud ošetřovaná osoba není schopna se podepsat, ale chápe smysl sdělení o dlouhodobé péči, stačí, aby před dvěma svědky učinila na tiskopis nějakou značku, pod kterou jeden ze svědků napíše jméno a příjmení osoby a oba svědci dokument podepíší.
Poskytuje-li osoba dlouhodobou péči současně více ošetřovaným osobám, dlouhodobé ošetřovné náleží pouze jednou.
Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné ze zaměstnání je, že osoba ošetřující má v posledních 4 měsících před započetím ošetřování odpracováno alespoň 90 kalendářních dnů.
Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné ze samostatné výdělečné činnosti je, že osoba ošetřující byla účastna nemocenského pojištění alespoň po dobu 3 měsíců před započetím ošetřování.
!!!POZOR!!! Zaměstnavatel může písemně nesouhlasit s nepřítomností zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče jen v případě, že prokáže, že k tomu má vážné provozní důvody.
Okruh osob, které mají nárok na dlouhodobé ošetřovné
- manžel (manželka) ošetřované osoby nebo registrovaný partner (registrovaná partnerka) ošetřované osoby,
- příbuzný v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc,
- manžel (manželka), registrovaný partner (registrovaná partnerka) nebo druh (družka) fyzické osoby uvedené v bodě 2, nebo
- druh (družka) ošetřované osoby nebo jiná fyzická osoba žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.
Výše uvedené osoby se mohou v poskytování péče (a tedy i v nároku na výplatu dlouhodobého ošetřovného) libovolně střídat, v jednom dni však má nárok na dlouhodobé ošetřovné pouze jedna osoba.
Nárok na dlouhodobé ošetřovné nemají
- zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,
- zaměstnanci účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu,
- odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,
- pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin,
- vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné služby,
- osoby pečující a osoby v evidenci (týká se osob poskytujících pěstounskou péči, ne pečujících osob ve smyslu péče o osobu závislou).
Na dlouhodobé ošetřovné není nárok ani v případě, že je ošetřovanou osobou dítě, na které je vyplácena peněžitá pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek; s výjimkou případu, kdy osoba, která o dítě běžně pečuje, nemůže péči poskytovat ze zdravotních důvodů.
Nárok na další dlouhodobé ošetřovné při téže potřebě dlouhodobé péče může vzniknout nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který byl naposledy nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného (tzn., pouze v případě, že by zdravotní stav ošetřovaného vyžadoval péči po dobu delší než 15 měsíců).
Dlouhodobé ošetřovné lze vyplácet maximálně 90 kalendářních dnů.
Výše dlouhodobého ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu.
Pohřebné
Pohřebné náleží osobě, která vypravila pohřeb
a) dítěti, které ke dni smrti bylo nezaopatřeným dítětem a splnilo podmínky uvedené v § 3 odst. 1, 2 nebo 5 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,
b) osobě, která ke dni smrti byla rodičem nezaopatřeného dítěte a splnila podmínky uvedené § 3 odst. 1, 2 nebo 5 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, nebo
c) plodu po potratu nebo plodu po umělém přerušení těhotenství v případě, že bylo provedeno ze zdravotních důvodů postupem podle zákona o umělém přerušení těhotenství, a pokud plod byl vydán k pohřbení postupem podle zákona o pohřebnictví.
Pohřebné je stanoveno pevnou částkou ve výši 5 000 Kč.
!!!POZOR!!! Za nezaopatřené se dítě nepovažuje, pokud pobírá invalidní důchod pro invaliditu III. stupně.