V případě, že nemáte dostatek finančních prostředků na úhradu běžných nákladů na živobytí, ať již dlouhodobě nebo na základě nějaké náhlé události, můžete požádat o následující dávky:

  • dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, mimořádná okamžitá pomoc)

Příspěvek na živobytí

Příspěvek na živobytí je základní dávka pomoci v hmotné nouzi, která řeší nedostatečný příjem osoby/společně posuzovaných osob. Nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí.

Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a jejích možností. Pro stanovení živobytí okruhu společně posuzovaných osob se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima.

Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi částkou živobytí osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. Přiměřenými náklady na bydlení jsou náklady na bydlení maximálně do výše 30 % (v Praze 35 %) příjmu osoby či rodiny.

Částka živobytí osoby činí

a) u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let částku životního minima, popřípadě zvýšenou podle § 29,
b) u osoby, která není uvedena v písmenu a) a která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi jí byl skončen základní pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo s ní byl skončen jiný pracovní vztah z obdobného důvodu, částku existenčního minima; zvýšení částky živobytí podle § 25 až 28 této osobě nenáleží,
c) u osoby, která není uvedena v písmenu a) a dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek měsíční splátky stanovené rozhodnutím soudu, nebo vyšší než částku, která by připadala na 3 měsíce, je-li plnění vyživovací povinnosti stanoveno jiným způsobem, částku existenčního minima, nejde-li o osobu, které vznikl dluh na výživném až po podání žádosti o příspěvek na živobytí a která z důvodu nedostatečného příjmu podala soudu návrh na zrušení nebo snížení výživného; zvýšení částky živobytí podle § 25 až 28 této osobě nenáleží,
d) u osoby, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc, s výjimkou osoby uvedené v písmenu a), částku existenčního minima; zvýšení částky živobytí podle § 25 až 28 této osobě nenáleží,
e) u osoby, která vykonávala veřejnou službu v rozsahu alespoň 30 hodin v kalendářním měsíci, částku existenčního minima zvýšenou o polovinu rozdílu mezi životním minimem jednotlivce a existenčním minimem, popřípadě zvýšenou o částky uvedené v § 25 až 29,
f) u osoby, která pobírá příspěvek na živobytí déle než 6 kalendářních měsíců, částku existenčního minima; zvýšení částky živobytí podle § 25 až 28 této osobě nenáleží. Toto ustanovení se nevztahuje na osobu, u které se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací (§ 11 odst. 3), osobu s nárokem na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, osobu prokazatelně se účastnící na projektech organizovaných krajskou pobočkou Úřadu práce, osobu, která je výdělečně činná, osobu, která je invalidní ve druhém stupni, a osobu, která vykonává veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin v kalendářním měsíci,
g) u osoby, která není uvedena v předchozích písmenech, částku existenčního minima, popřípadě zvýšenou o částky uvedené v § 25 až 29.

Částka živobytí společně posuzovaných osob činí součet částek živobytí osob, které jsou osobami společně posuzovanými.

V případě, že osoba v hmotné nouzi v předcházejících 12 kalendářních měsících pobírala příspěvek na živobytí a ode dne odejmutí naposledy přiznaného příspěvku na živobytí neuplynuly více než 3 kalendářní měsíce, započítávají se do lhůty 6 měsíců uvedené v písm. f) i předchozí doby čerpání příspěvku na živobytí.

U osoby, která vykonala veřejnou službu v rozsahu alespoň 30 hodin měsíčně, bude částka živobytí navýšena o 605 Kč.

Informace o výši životního a existenčního minima naleznete v kapitole „Životní a existenční minimum“.

Příklad: Pan Novák je starobní důchodce, žije sám v garsonce, nemá žádné pohledávky, které by mohl uplatnit, ani žádný majetek. Částka živobytí v jeho případě tedy činí 3 410 Kč (tj. částku životního minima samostatně žijícího jednotlivce).

Přesné částky pro váš případ stanoví na základě vámi doložených skutečností přímo pracovníci Úřadu práce.

Částka živobytí může být navýšena prostřednictvím těchto postupů:

  1. § 26 Hodnocení možnosti využití majetku

Zvýšení příjmu prodejem nebo jiným využitím majetku se ve většině případů posuzuje až po 3 měsících, za které byla vyplacena dávka, pokud nárok na dávku stále trvá.

Prodej nebo jiné využití majetku se nevyžaduje u

  • nemovitosti nebo bytu, které občan využívá k přiměřenému trvalému bydlení,
  • prostředků zdravotnické techniky,
  • zvláštních pomůcek osob s těžkým zdravotním postižením; zvláštní pomůckou se rozumí taková pomůcka, na kterou je možné poskytnout příspěvek,
  • motorového vozidla, které je využíváno k výdělečné činnosti nebo k jiným způsobem nezajistitelné dopravě do školy nebo zaměstnání,
  • uzavřeného penzijního připojištění se státním příspěvkem.

Prodej nebo jiné využití majetku se dále nevyžaduje v případě, že prodej nebo jeho jiné využití by nebyly úměrné zisku z něj plynoucímu nebo pokud to nelze po osobě spravedlivě žádat.

Prodej nebo jiné využití majetku nemusí být vyžadovány ani u majetku, který přispívá k pracovnímu uplatnění.

  1. § 27 Hodnocení možnosti uplatnění nároků a pohledávek

Zvýšením příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek se rozumí uplatnění

  • nároku na dávky nemocenského pojištění,
  • nároku na dávky důchodového pojištění (zabezpečení), s výjimkou starobního důchodu, na který vznikne nárok před dosažením důchodového věku,
  • nároku na dávky státní sociální podpory,
  • nároku na výživné a příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce; pro účely posuzování hmotné nouze osoby se posuzuje vyživovací povinnost podle zákona o rodině,
  • nároků z pracovních nebo obdobných vztahů, nároku na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci a mzdových nároků podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,
  • nároku z jiných pohledávek.

Uplatnění nároků a pohledávek se nevyžaduje v případech, kdy je zřejmé, že jejich uplatnění by nebylo úměrné zisku z něj plynoucímu, nebo pokud se nepovažuje za možné je po osobě spravedlivě žádat.

  1. § 28 Hodnocení možnosti zvýšení příjmu u nezletilých dětí

Při určování nároku na dávky pomoci v hmotné nouzi se přihlíží také k možnosti využití majetku nezletilého dítěte a k uplatnění jeho pohledávek.

  1. § 29 Zvýšení částky živobytí osoby z důvodu dietního stravování

Částka živobytí osoby se zvyšuje, pokud zdravotní stav osoby vyžaduje podle doporučení příslušného odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování, měsíčně o částku stanovenou dle typu potřebné diety.

Zvýšení částky živobytí činí:

  • u diety nízkobílkovinné 1 380 Kč,
  • u diety při dialýze 1 000 Kč,
  • u diety nízkocholesterolové při hypercholesterolemii nebo hyperlipoproteinemii 1 050 Kč,
  • u diety diabetické 1 130 Kč,
  • u diety při onemocnění fenylketonurií 2 220 Kč,
  • u diety při onemocnění celiakií 2 800 Kč,
  • u diety při osteoporóze, pokud celotělová kostní densita poklesla o více než 25 %, tj. T-skóre je horší než -2,5, 1 090 Kč,
  • u diety při laktózové intoleranci 1 070 Kč,
  • u diety v těhotenství a při kojení do 1 roku věku dítěte 1 100 Kč.

Pokud váš zdravotní stav vyžaduje více typů dietního stravování, zvyšuje se částka na osobní potřeby pouze jednou, a to o částku odpovídající té z diet, která je nejvyšší.

Potvrzení potřeby příslušného typu diety vám vydá při dietě
a) nízkobílkovinné lékař poskytující specializovanou ambulantní péči v oboru vnitřní lékařství nebo nefrologie,
b) při dialýze lékař příslušného oddělení zdravotnického zařízení, kde jste v dialyzačním programu,
c) nízkocholesterolové, při hypercholesterolemii nebo hyperlipoproteinemii, lékař poskytující specializovanou ambulantní péči v oboru vnitřní lékařství nebo endokrinologie,
d) diabetické lékař poskytující specializovanou ambulantní péči v oboru diabetologie nebo registrující praktický lékař, který vás má s ohledem na tuto diagnózu v dispenzární péči,
e) při onemocnění fenylketonurií lékař poskytující specializovanou ambulantní péči v oboru vnitřní lékařství nebo gastroenterologie, u dětí a mládeže lékař poskytující osobě specializovanou ambulantní péči v oboru dětská gastroenterologie a hepatologie, nebo registrující praktický lékař pro děti a dorost, který dítě má s ohledem na tuto diagnózu v dispenzární péči,
f) při onemocnění celiakií lékař poskytující specializovanou ambulantní péči v oboru vnitřní lékařství nebo gastroenterologie, u dětí a mládeže lékař poskytující specializovanou ambulantní péči v oboru dětská gastroenterologie a hepatologie, nebo registrující praktický lékař pro děti a dorost, který dítě má s ohledem na tuto diagnózu v dispenzární péči,
g) při osteoporóze lékař poskytující specializovanou ambulantní péči v oboru vnitřní lékařství, endokrinologie, revmatologie, ortopedie nebo gynekologie a porodnictví,
h) při laktózové intoleranci lékař poskytující specializovanou ambulantní péči v oboru gastroenterologie,
i) v těhotenství lékař poskytující specializovanou ambulantní péči v oboru gynekologie a porodnictví,
j) při kojení do 1 roku věku dítěte jeho registrující praktický lékař pro děti a dorost.

Mimořádná okamžitá pomoc

Mimořádná okamžitá pomoc je poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit. Zákon stanoví 6 takových situací:

  • Nejsou plněny podmínky hmotné nouze, ale v případě neposkytnutí pomoci osobě hrozí vážná újma na zdraví. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do výše existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do výše životního minima), tj. do částky 3 130 Kč (v případě nezaopatřeného dítěte do částky 2 480 Kč u dítěte do 6 let, 3 050 Kč u dítěte od 6 do 15 let, 3 490 Kč u dítěte od 15 do 26 let).
  • Postižení vážnou mimořádnou událostí (živelní pohroma, větrná pohroma, ekologická havárie, požár apod.). Dávku lze poskytnout až do výše 15násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do výše 72 900 Kč.
  • Nedostatek prostředků k úhradě jednorázového výdaje spojeného např. se zaplacením poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě ztráty peněžních prostředků. Dávku lze poskytnout až do výše tohoto jednorázového výdaje.
  • Nedostatek prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 48 600 Kč.
  • Nedostatek prostředků k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 48 600 Kč.
  • Ohrožení sociálním vyloučením. Jde např. o situace osob vracejících se z vězení, z dětského domova a z pěstounské péče po dosažení zletilosti nebo po ukončení léčby chorobných závislostí. Dávku lze poskytnout až do výše 1000 Kč. V průběhu roku může být poskytnuta opakovaně, součet však nesmí překročit 4násobek částky životního minima jednotlivce, tj. maximálně částku 19 440 Kč.