Žák se speciálními vzdělávacími potřebami

Dle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, je dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření.

Formy vzdělávání žáků se zdravotním postižením

Formy vzdělávání žáků se zdravotním postižením jsou specifikovány ve vyhlášce č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Jedná se o tyto formy vzdělávání:

a) individuální integrace

Žák může být individuálně integrován (tzn. zařazen do vzdělávání) buď v běžné škole, nebo ve speciální škole pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení (v případech hodných zvláštního zřetele).

b) skupinová integrace

Skupinová integrace znamená vzdělávání žáka ve třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené pro žáky se zdravotním postižením v běžné škole nebo ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení.

c) vzdělávání ve škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením (speciální škola)

d) kombinace forem uvedených pod písmeny a) až c).

Podpůrná opatření

Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta. Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením.

Podpůrná opatření se podle rozsahu a obsahu  člení do I. – V. stupně; opatření různých stupňů lze kombinovat. 

I. stupeň podpůrných opatření vždy navrhuje a poskytuje škola.
II. -V. stupeň podpůrných opatření navrhuje a metodicky provází v jeho naplňování školské poradenské zařízení (pedagogicko-psychologická poradna, speciálně pedagogické centrum).

Podpůrná opatření spočívají v
a) poradenské pomoci školy a školského poradenského zařízení,
b) úpravě organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání a školských služeb, včetně zabezpečení výuky předmětů speciálně pedagogické péče a včetně prodloužení délky středního nebo vyššího odborného vzdělávání až o dva roky,
c) úpravě podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání,
d) použití kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a speciálních učebních pomůcek, využívání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, Braillova písma a podpůrných nebo náhradních komunikačních systémů,
e) úpravě očekávaných výstupů vzdělávání v mezích stanovených rámcovými vzdělávacími programy a akreditovanými vzdělávacími programy,
f) vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu,
g) využití asistenta pedagoga,
h) využití dalšího pedagogického pracovníka, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící nebo možnosti působení osob poskytujících dítěti, žákovi nebo studentovi po dobu jeho pobytu ve škole nebo školském zařízení podporu podle zvláštních právních předpisů, nebo
i) poskytování vzdělávání nebo školských služeb v prostorách stavebně nebo technicky upravených.

Podpora pedagogické práce a současně posílení vzdělávání žáků zahrnuje intervence, které směřují často k reedukaci prostřednictvím předmětu speciálně pedagogické péče nebo intervence pedagogické, které zahrnují posílení výuky v předmětech, kde je třeba podpořit výuku žáka nebo přípravu na ní, včetně domácí přípravy.

Pokud to vzdělávání žáka vyžaduje, je možné jeho vzdělávání prodloužit až o 1, respektive 2 roky (v případě středních škol). Dále je možné jeden ročník rozložit na 2 roky.

Pokud žák měl v průběhu vzdělávání podpůrná opatření, která jsou takového druhu, že se bez nich neobejde ani při přijímacím řízení, pak mu bude upraven průběh této zkoušky.

Obdobně i u ukončování vzdělávání na střední škole zakončené závěrečnou zkouškou, výučním listem a praktickou zkouškou nebo maturitní zkouškou, podobně jako absolutoriem v konzervatoři nebo na vyšší odborné škole. 

Podpůrná opatření zahrnují také požadavek na stavební úpravy prostor, kde se žák vzdělává.

Podpůrná opatření mají tzv. normovanou finanční náročnost, která představuje objem finančních prostředků, které se na opatření poskytuje.

Plán pedagogické podpory
Zákon specifikuje vybrané druhy podpůrných opatření, které mohou uplatnit ve výuce pedagogové s cílem podpořit vzdělávání žáka zejména změnou pedagogických postupů. Jedná se především o úpravy metod výuky, didaktické postupy a úpravy v kritériích hodnocení žáka, případně o změny ve strategiích učení žáka. Pokud je charakter obtíží žáka takový, že postačují úpravy pedagogických postupů, pak škola volí 1. stupeň podpůrných opatření. Může postačovat jen zvýšená individualizace v pedagogických postupech. Někdy je třeba, aby se na úpravách vzdělávání žáka
podílelo více pedagogů, a pak je vhodné vytvořit Plán pedagogické podpory. Ten stručně popisuje, ve kterých oblastech vzdělávání má žák problémy, co se v postupech práce změní, a jak změny promítnou do metod práce, organizace vzdělávání žáka i jeho hodnocení. Popis má být stručný, je záznamem pro pedagogy, kteří s žákem pracují, a poskytuje jim zpětnou vazbu.

Plán pedagogické podpory zpracovává přímo škola v prvním stupni podpůrných opatření s cílem podpořit žáka, u kterého se projevují mírné obtíže ve vzdělávání. Pokud k podpoře vzdělávání žáka nepostačí podpůrná opatření prvního stupně poskytovaná školou, školské poradenské zařízení navrhne některá z opatření druhého až pátého stupně, mezi které patří mimo jiné také individuální vzdělávací plán.

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán je závazný pracovní materiál sloužící všem, kteří se podílejí na výchově a vzdělávání žáka; stanoven je v případě potřeby jak pro žáky integrované v běžné škole, tak pro žáky školy speciální. Vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu povoluje ředitel na základě žádosti zákonného zástupce žáka (popř. na žádost žáka, pokud je zletilý) a doporučení školského poradenského zařízení (bližší informace o školských poradenských zařízeních naleznete v kapitole Poradenství ve vzdělávání.

Individuální vzdělávací plán vychází ze školního vzdělávacího programu příslušné školy, závěrů speciálně pedagogického vyšetření, popř. psychologického vyšetření školským poradenským zařízením, popř. doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře nebo dalšího odborníka, a vyjádření zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka.

Individuální vzdělávací plán je vypracováván pro ty předměty, ve kterých se zdravotní postižení žáka výrazně projevuje; vypracovává jej přímo učitel daného předmětu ve spolupráci se školským poradenským zařízením, zákonnými zástupci žáka a žákem samotným.

Školské poradenské zařízení sleduje a dvakrát ročně vyhodnocuje dodržování postupů a opatření stanovených v individuálním vzdělávacím plánu a poskytuje žákovi, škole i zákonnému zástupci žáka poradenskou podporu.

Pro žáka je individuální vzdělávací plán přínosem v tom, že mu umožňuje pracovat podle jeho schopností a individuálním tempem. Učiteli pak umožňuje pracovat s dítětem v souladu s jeho možnostmi; je vodítkem pro individuální vyučování a hodnocení.

Obsah individuálního vzdělávacího plánu

Individuální vzdělávací plán obsahuje údaje o skladbě druhů a stupňů podpůrných opatření poskytovaných v kombinaci s tímto plánem, identifikační údaje žáka a údaje o pedagogických pracovnících podílejících se na vzdělávání žáka. V individuálním vzdělávacím plánu jsou dále uvedeny zejména informace o

a) úpravách obsahu vzdělávání žáka,
b) časovém a obsahovém rozvržení vzdělávání,
c) úpravách metod a forem výuky a hodnocení žáka,
d) případné úpravě očekávaných výstupů vzdělávání žáka.