Osoba se zdravotním postižením
Osobami se zdravotním postižením (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §67, odst. 2) jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány
a) invalidními ve třetím stupni (také „osoba s těžším zdravotním postižením“),
b) invalidními v prvním nebo druhém stupni, nebo
c) zdravotně znevýhodněnými (také „osoba zdravotně znevýhodněná“).
Za osoby se zdravotním postižením podle písm. b) se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení.
Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, dokládá fyzická osoba
a) posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení (OSSZ, ČSSZ) v případech uvedených v písm. a) nebo b),
b) potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení v případě uvedeném v písm. c)
Osoba zdravotně znevýhodněná
Za zdravotně znevýhodněnou osobu (OZZ) se považuje fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
Obnovení statusu osob zdravotně znevýhodněných má za cíl zatraktivnit zaměstnávání osob s handicapem. Stát zaměstnávání OZZ podporuje poskytováním příspěvků na zaměstnávání osob se zdravotním postižením zaměstnavatelům prostřednictvím Úřadu práce.
O přiznání statutu OZZ lze žádat na Okresní správě sociálního zabezpečení dle místa trvalého bydliště žadatele, řízení o přiznání statutu trvá maximálně 75 kalendářních dnů (s výjimkou případů, kdy je třeba došetřit některé skutečnosti). Status OZZ nemůže získat osoba, u které probíhá řízení o přiznání invalidního důchodu nebo již byla uznána invalidní v jakémkoliv stupni invalidity.
Mohu při invalidním důchodu pracovat, je výdělečná činnost nějak omezena?
Výdělečná činnost osob se zdravotním postižením není legislativně nijak omezena; můžete tedy pracovat , pokud vám umožňuje zdravotní stav. Není nijak omezena ani výše přivýdělku při invalidním důchodu, či typ pracovního poměru; můžete tedy pracovat na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, či podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná.
Vzhledem k tomu, že se u našich klientů setkáváme často s obavami, zda mohou při pobírání invalidního důchodu pracovat, případně zda existuje nějaké omezení např. výše přivýdělku nebo rozsahu pracovního úvazku při pobírání ID, vyžádali jsme si v této věci oficiální stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.
Ředitel odboru sociálního pojištění MPSV Ing. Tomáš Machanec, MBA, uvádí k problematice výdělečné činnosti při pobírání invalidního důchodu následující informace: „Podmínky vzniku nároku na invalidní důchod a jeho výplatu upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon neobsahuje žádné ustanovení, které by omezovalo výdělkové možnosti poživatele invalidního důchodu bez ohledu na stupeň invalidity. Výdělky poživatele invalidního důchodu tak nejsou zákonem nijak omezeny a rovněž druh činnosti (zaměstnanec v pracovním poměru, činnost na základě dohody o provedení práce, činnost osoby samostatně výdělečně činné) není relevantní.
Je třeba vnímat skutečnost, že invalidita osoby nemusí vždy znamenat úplnou ztrátu její pracovní schopnosti, může jít pouze o její snížení. Koncepci invalidity tedy naprosto neodporuje, pokud se invalidní osoba snaží svůj částečný pracovní potenciál využít ke zlepšení své sociální situace; v řadě případů může mít tato „seberealizace“ i pozitivní vliv na vývoj její choroby, zejména po psychické stránce.
Poživatel invalidního důchodu je tedy ve svých možnostech výdělečné činnosti omezován jen svým zdravotním stavem, v návaznosti na stupeň invalidity má zachovánu určitou pracovní schopnost, a zbývající pracovní potenciál tak může využít na trhu práce.
Pokles pracovní schopnosti se projevuje tím, že invalidní osoba může vykonávat pouze zaměstnání přiměřené svému zdravotnímu stavu, tedy zaměstnání s menšími požadavky n a tělesné, duševní a smyslové schopnosti. Do praxe se pak tyto skutečnosti promítnou např. tím, že posuzovaná osoba vykonává jiné, méně náročné zaměstnání nebo pracuje na kratší pracovní úvazek.“
Při invalidním důchodu pro invaliditu I. nebo II. stupně se dokonce výdělečná činnost předpokládá, protože doba pobírání tohoto invalidního důchodu není náhradní dobou důchodového pojištění.
Při invalidním důchodu pro invaliditu III. stupně je také možno pracovat, je však třeba odlišit, zda poživatel tohoto důchodu je či není schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Podle vyjádření úseku metodiky LPS ČSSZ, může totiž u osoby, která je invalidní ve III. stupni a není schopna práce za zcela mimořádných podmínek, dojít ke snížení stupně invalidního důchodu z III. na II., pokud tato osoba pracuje na vyšší pracovní úvazek než odpovídá procentní míře poklesu pracovní schopnosti – např. pokud je pokles pracovní schopnosti přesně 70%, neměla by tato osoba pracovat na vyšší úvazek než 0,3.