Pracovní neschopnost

Pokud  v průběhu pracovního poměru onemocníte nebo utrpíte úraz, můžete požádat lékaře, aby vás uznal práce neschopnými. Po dobou pracovní neschopnosti máte v případě splnění zákonných podmínek nárok na výplatu náhrady mzdy od zaměstnavatele a nemocenských dávek (vyplácí OSSZ). Bližší informace o podmínkách nároku na výplatu náhrady mzdy a nemocenských dávek naleznete v kapitole „Onemocněl nebo zemřel mi člen rodiny„.

Dovolená

Výměra (délka) dovolené je ve většině případů minimálně 4 týdny; zaměstnanci uvedení v § 109, odst. 3 Zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) mají nárok na 5 týdnů dovolené; pedagogičtí pracovníci a akademičtí pracovníci vysokých škol mají pak nárok na 8 týdnů dovolené.

Výměra dovolené se poměrně krátí v případě, že zaměstnanec nastoupí do zaměstnání v průběhu kalendářního roku nebo v případě dlouhodobé pracovní neschopnosti. Bližší informace o krácení dovolené ve vašem případě vám může poskytnout mzdová účetní vašeho zaměstnavatele.

Důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance

Důležité osobní překážky v práci jsou situace,ve kterých má zaměstnanec nárok na volno v zaměstnání; s náhradou či bez náhrady platu.

1. Vyšetření nebo ošetření

a) Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen „nejbližší zdravotnické zařízení“), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.

b) Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a).

2. Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce

Pracovní volno na nezbytně nutnou dobu se poskytne zaměstnanci, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

3. Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem.

4. Znemožnění cesty do zaměstnání

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den se poskytne zaměstnanci těžce zdravotně postiženému pro znemožnění cesty do zaměstnání z povětrnostních důvodů nehromadným dopravním prostředkem, který tento zaměstnanec používá.

5. Svatba

Pracovní volno se poskytne na 2 dny na vlastní svatbu, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu; náhrada mzdy nebo platu přísluší však pouze za 1 den. Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne rodiči na 1 den k účasti na svatbě dítěte a ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu dítěti při svatbě rodiče.
Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 zákoníku práce.

6. Narození dítěte

Pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu

a) s náhradou mzdy nebo platu k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět,

b) bez náhrady mzdy nebo platu k účasti při porodu manželky (družky).

7. Úmrtí

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na

a) 2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob,

b) 1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob,

c) nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob.
Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 zákoníku práce.

8. Doprovod

a) Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu
1. s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu,
2. bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky.

b) Pracovní volno k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce.

c) Pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy nebo platu.
Pro účely tohoto bodu se rodinnými příslušníky rozumí fyzické osoby uvedené v bodě 7.

9. Pohřeb spoluzaměstnance

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu zaměstnancům, kteří se zúčastní pohřbu spoluzaměstnance; tyto zaměstnance určí zaměstnavatel nebo zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací.

10. Přestěhování

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 2 dny při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení; jde-li o přestěhování v zájmu zaměstnavatele, poskytne se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu.
Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 zákoníku práce.

11. Vyhledání nového zaměstnání

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat.

Změna pracovního poměru ze zdravotních důvodů

Pokud práci na současné pozici již nezvládáte vzhledem k vašemu zdravotnímu stavu, můžete podat žádost o tzv. převedení na jinou práci dle § 41 Zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Tuto žádost je třeba doložit posudkem poskytovatele pracovnělékařských služeb potvrzujícím, že jste „ vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě pozbyl/pozbyla způsobilost konat dosavadní práci“ (tato formulace by měla být v posudku uvedena). Posudek by měl zpracovat závodní lékař zaměstnavatele; pokud zaměstnavatel závodního lékaře nemá, má váš zaměstnavatel právo určit, který lékař má posudek zpracovat. Zaměstnavatel má 15 dnů na to, aby vám nabídl jiné pracovní místo. Pokud tak neučiní (bez ohledu na důvod), můžete po vypršení lhůty okamžitě zrušit pracovní poměr dle § 56, odst. 1 Zákoníku práce a získat náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Samozřejmě pokud vám zaměstnavatel jinou práci nabídne, můžete ji buď přijmout, nebo odmítnout a tím nárok na náhradu mzdy nebo platu zaniká.

VZOR žádosti o převedení na jinou práci (DOC)

VZOR okamžitého zrušení pracovního poměru (DOC)

Ukončení pracovního poměru

Možností ukončení pracovního poměru je několik, všechny jsou dány Zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Zaměstnanec může podat výpověď z jakéhokoliv důvodu i bez udání důvodu. Zaměstnavatel může dát výpověď zaměstnanci jen z důvodů jasně stanovených § 52 Zákoníku práce. Věnujte pozornost hlavně podmínkám podání výpovědi kvůli změně zdravotního stavu zaměstnance a možnému nároku na odstupné.

Způsoby ukončení pracovního poměru

a) dohodou,

b) výpovědí ve zkušební době – obě strany mohou zrušit pracovní poměr s okamžitou platností, zaměstnavatel však nemůže rozvázat pracovní poměr během prvních 14 dnů pracovní neschopnosti zaměstnance,

c) výpovědí danou zaměstnancem – výpověď musí být písemná, není nutné uvádět důvod,

d) výpovědí danou zaměstnavatelem – důvody výpovědi jsou tyto (§ 52, písm. a–h Zákoníku práce):

  • rušení zaměstnavatele nebo jeho části,
  • přemístění zaměstnavatele nebo jeho části,
  • zaměstnanec se stal nadbytečným,
  • zaměstnanec nesmí dle lékařského posudku konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí,
  • zaměstnanec není schopen dále vykonávat stávající práci vzhledem ke svému zdravotnímu stavu,
  • zaměstnanec nesplňuje předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď v případě, jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění, a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil,
  • u zaměstnance jsou dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi,
  •  zaměstnanec porušil zvlášť hrubým způsobem režim dočasné pracovní neschopnosti v průběhu jejích prvních 14 kalendářních dnů;

e) okamžitým zrušením zaměstnancem – s okamžitou platností je možné dát výpověď pouze ze dvou důvodů (§ 56):

  • zaměstnanec dle lékařského posudku nesmí dál vykonávat stávající práci kvůli ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů od předložení tohoto posudku výkon jiné vhodné práce (informace o tomto postupu naleznete v textu výše),
  • zaměstnavatel nevyplatil mzdu, plat nebo jejich část do 15 dnů od uplynutí termínu;

f) okamžitým zrušením zaměstnavatelem – to je možné pouze při odsouzení zaměstnance za úmyslný trestný čin nebo pro hrubé porušení pracovní kázně (nevztahuje se na zaměstnankyně těhotné, na mateřské či rodičovské dovolené).

Podmínky, za kterých není možné ukončit se zaměstnancem pracovní poměr, uvádí § 53–54 zákoníku práce.

Odstupné

Částka odstupného může v situaci, kdy ukončíte pracovní poměr, často významně ovlivnit vaši finanční situaci. Pomůže vám také překlenout období, než si najdete jinou práci, než vám bude přiznán invalidní důchod apod.

Při ukončení pracovního poměru z důvodů uvedených v zákoníku práce § 52, písm. a)–c) a d) (tzn. při zrušení nebo přemístění zaměstnavatele, pro nadbytečnost, z důvodu pracovním úrazu nebo nemoci z povolání) náleží zaměstnanci odstupné.

Výše odstupného poskytovaného z důvodů uvedených v § 52, písm. a)–c) závisí na délce trvání pracovního poměru:

a) jednonásobek průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,

b) dvojnásobek průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,

c) trojnásobek průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.

Odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku náleží zaměstnanci, jehož pracovní poměr skončil výpovědí (ze strany zaměstnance nebo zaměstnavatele) nebo dohodou z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání dle § 52, písm. d).

V případě okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem z důvodů uvedených v § 56 zákoníku práce přísluší ze strany zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby; odstupné v tomto případě nepřísluší.

Výpovědní doba

V případě ukončení pracovního poměru výpovědí končí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí zpravidla nejméně 2 měsíce.

Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí zpravidla uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Pokud tedy podáte výpověď 15. ledna, výpovědní doba začíná 1. února a končí 31. března.

Potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtový list)

Při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen vydat vám potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtový list).

Potvrzení o zaměstnání má obsahovat tyto údaje:

  • údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti a o době jejich trvání
  • druh konaných prací
  • dosaženou kvalifikaci
  • odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby
  • zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky
  • údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii pro účely důchodového zabezpečení za dobu před 1. lednem 1993.

Údaje o výši průměrného výdělku a o tom, zda pracovní poměr, či dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti byly zaměstnavatelem rozvázány z důvodu porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem, a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti se v potvrzení o zaměstnání neuvádějí. Tyto údaje je zaměstnavatel povinen uvést na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení.

Pokud nesouhlasíte s obsahem potvrzení o zaměstnání, můžete se u soudu domáhat ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se o jeho obsahu dověděli, aby zaměstnavateli bylo uloženo přiměřeně jej upravit.