Práva a povinnosti zaměstnavatele
Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci mají povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši 4% podílu na celkovém počtu svých zaměstnanců (§ 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti).
Pokud zaměstnavatelé nesplní povinný podíl zaměstnanců se zdravotním postižením, mohou využít tzv. náhradní plnění – tzn. odebírat výrobky od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením, nebo zaplatit odvod do státní pokladny (§ 82 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Mohou také zvolit kombinaci obou možností.
Výše odvodů do státního rozpočtu činí 2,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce.
Výše náhradního plnění činí 7násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce.
Pro výpočet odvodů do státního rozpočtu a výše náhradního plnění za rok 2023 se vychází z částky 42 427 Kč. Povinný počet zdravotně postižených zaměstnanců při určitém celkovém počtu zaměstnanců, tomu odpovídající odvody do státního rozpočtu nebo výše náhradního plnění za rok 2023 uvádíme v orientační tabulce (DOC).
Pokud chce firma zaměstnat, a tedy najít zaměstnance se zdravotním postižením, který by mohl vykonávat práci ve firmě, může zkontaktovat neziskové organizace, které se zaměřují na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (bližší informace o těchto organizacích naleznete v kapitole „Sociální rehabilitace„). Rovněž je možné oslovit úřad práce, registrující uchazeče o zaměstnání, se žádostí o pomoc při zprostředkování zaměstnance.
Zaměstnavatelé jsou dále povinni (§ 80 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti):
- rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem poskytovatele pracovnělékařských služeb možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením,
- spolupracovat s krajskou pobočkou úřadu práce při zajišťování pracovní rehabilitace,
- vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením,
- vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením.
Zaměstnavatelé mají také kromě povinností svá práva (§ 79 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) a jsou oprávněni požadovat od krajských poboček úřadu práce:
- informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením,
- součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro osoby se zdravotním postižením,
- spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením,
- spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením.
Příspěvky od úřadu práce
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, zajišťuje zaměstnavatelům značnou podporu při zaměstnávání osob se zdravotním postižením. S danými příspěvky by neměli být seznámeni pouze zaměstnavatelé. I jako zaměstnanci byste měli vědět, které příspěvky a v jaké výši na vás zaměstnavatel pobírá. Můžete se tak vyvarovat podvodných firem, které vám např. nabízejí velice nízkou mzdu (navíc často za nesmyslnou práci) a přitom pobírají od úřadu práce vysoké příspěvky. Pokud máte pochybnosti o regulérním přístupu svého zaměstnavatele, obraťte se na příslušnou pobočku úřadu práce, případně na oblastní inspektorát práce (kontakty naleznete na www.statnisprava.cz).
a) Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením (§ 78)
Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením je poskytován konkrétně na předpokládané výdaje, které bude muset zaměstnavatel vynaložit na zřízení chráněného pracovního místa. Může se například jednat o výdaje spojené s přizpůsobením pracoviště nebo jeho vybavením. V dohodě musí být sjednáno, na co konkrétně úřad práce zaměstnavateli na zřízení chráněného pracovního místa přispěje (např. na koupi pracovního stolu, počítače s hlasovým výstupem, na úpravu pracoviště pro vozíčkáře apod.). V souvislosti s tím je sjednána i celková výše příspěvku. Příspěvek je poskytován jednorázově nebo v několika částech předem. V termínech stanovených v dohodě je poukazován na účet zaměstnavatele.
Pro osobu se zdravotním postižením (osoba invalidní ve stupni I nebo II, osoba zdravotně znevýhodněná) může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením (osoba invalidní ve stupni III) maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku (v roce 2024 se bude vycházet z částky 42 427 Kč).
Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce deset a více pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, může příspěvek na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy.
Při rozhodování o poskytování tohoto příspěvku úřad práce posuzuje možnosti uplatnění osoby se zdravotním postižením, která má být na pracovní místo umístěna, aktuální situaci na regionálním trhu práce a zda žadatel čerpá další příspěvky a dotace. Konkrétně bude úřad práce hodnotit počet a strukturu volných pracovních míst v daném regionu a možnosti uplatnitelnosti konkrétní osoby na trhu práce, její schopnosti a kompetence (kvalifikace, dosavadní délka doby zaměstnání, dovednosti, motivace), ekonomickou situaci osoby se zdravotním postižením a její ohrožení sociálním vyloučením. Na poskytnutí příspěvku není právní nárok.
Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může získat zaměstnavatel na volném (běžném) i chráněném trhu práce.
b) Příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením (§ 76)
Příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením může úřad práce poskytnout na základě písemné dohody uzavřené se zaměstnavatelem, který zaměstnává v pracovním poměru osobu se zdravotním postižením. Příspěvek je nenárokový a je poskytován v maximální výši 48 000 Kč ročně. Příspěvek je poskytován zálohově čtvrtletně nebo v jiném dohodnutém období. Zpětné proplácení provozních nákladů není možné.
Za provozní náklady se považují zvýšené správní náklady, náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů, náklady na dopravu v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, náklady na přizpůsobení provozovny a další náklady dle vyhlášky č. 518/2004 Sb., o provedení zákona o zaměstnanosti.
Při rozhodování o poskytování tohoto příspěvku Úřad práce ČR posuzuje oprávněnost a nezbytnost nákladů, na které zaměstnavatel žádá příspěvek, zda žadatel čerpá další příspěvky a dotace na zaměstnávání osoby se zdravotním postižením a hodnotí dosavadní přístup žadatele k zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Pro uplatnění provozních nákladů je zaměstnavatel povinen prokázat, že tyto náklady přímo souvisejí se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Pokud zaměstnavatel tuto skutečnost jednoznačně neprokáže potřebnými doklady, nelze mu provozní náklady uznat.
Příspěvek na úhradu provozních nákladů nelze poskytnout na osobu, která pracuje mimo pracoviště zaměstnavatele (tedy např. na zaměstnance, který pracuje z domu).
Někteří zaměstnavatelé se toto omezení snaží „obejít“ tím, že od zaměstnanců se zdravotním postižením, kteří chtějí pracovat z domu, požadují dohodu o zřízení „pobočky zaměstnavatele“ v domácnosti zaměstnance. Rozhodně však doporučujeme se tohoto postupu vyvarovat, protože s sebou nese značná rizika pro zaměstnance – zejména riziko exekuce majetku v případě, že se zaměstnavatel dostane do finančních problémů; problematická by byla také dohoda se zaměstnavatelem ohledně podílu na vyúčtování nájemného a spotřeby vody a energií.
Příspěvek na úhradu provozních nákladů nelze poskytnout na zaměstnance, který je osobou zdravotně znevýhodněnou.
Příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením může získat zaměstnavatel na volném (běžném) i chráněném trhu práce.
c) Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce (§ 78a)
Chráněný trh práce
Chráněný trh práce je tvořen zaměstnavateli, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců a se kterými úřad práce uzavřel písemnou dohodu o jejich uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce.
Dohoda o uznání zaměstnavatele se uzavírá na dobu 3 let. Pokud nejpozději do 3 měsíců po uplynutí této doby zaměstnavatel opětovně požádá úřad práce o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele, uzavírá se tato dohoda na dobu neurčitou.
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce je poskytován ve výši 75 % skutečně vynaložených mzdových nákladů na zdravotně postiženého zaměstnance (včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance).
Maximální výše příspěvku je 12 800 Kč, jde-li o osobu invalidní ve stupni I, II nebo III, nebo 5 000 Kč, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou.
Zaměstnavateli náleží k příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce paušální částka 1000 Kč měsíčně na osobu se zdravotním postižením na náklady vynaložené zaměstnavatelem na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Příspěvek je poskytován čtvrtletně zpětně na základě žádosti zaměstnavatele.
Příspěvek nelze poskytnout za čtvrtletí, ve kterém zaměstnavatel pobírá příspěvek dle § 76 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (tzn. příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením).
Pokud je zaměstnanec se zdravotním postižením zaměstnán u více zaměstnavatelů, příspěvek může pobírat pouze jeden z nich, a to ten, u kterého byl pracovní poměr uzavřen nejdříve.
Společensky účelné pracovní místo (§ 113)
Zaměstnavatel může dále požádat o příspěvky související se společensky účelným pracovním místem (příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa a příspěvek na vyhrazení společensky účelného pracovního místa) a příspěvek na zapracování.
Společensky účelnými pracovními místy (SÚPM) se rozumějí pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání z evidence úřadu práce, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem – tj. zejména uchazeči o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání (dle § 33 zákona o zaměstnanosti, do této skupiny patří i osoby se zdravotním postižením). Na SÚPM může úřad práce poskytnout příspěvek. Má-li být zřízeno více než pět pracovních míst, je úřad práce povinen vyžádat si vypracování odborného posudku.
Společensky účelné pracovní místo může vzniknout buď vyhrazením pracovního místa pro konkrétního uchazeče, nebo zakoupením potřebného vybavení a pomůcek nutných pro výkon práce. Na jedno místo lze poskytnout pouze jeden druh příspěvku z níže uvedených příspěvků vztahujících se ke společensky účelnému pracovnímu místu.
a) Vyhrazení pracovního místa
Příspěvek na SÚPM, které zaměstnavatel vyhradil pro konkrétního uchazeče o zaměstnání, je poskytován formou úhrady vyplacených, tj. vynaložených mzdových nákladů na umístěného uchazeče o zaměstnání, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu na zaměstnance.
Zaměstnavatel si za pomoci ÚP vybere konkrétního člověka, jehož osobní data vyplňuje na formulář žádosti. Uchazeče o zaměstnání nelze zaměstnat dříve, než bude schválena žádost – tím by možnost získání příspěvku zanikla. Příspěvek není nárokový. Příspěvek je proplácen každý měsíc zpětně na účet zaměstnavatele na základě měsíčního hlášení. Příspěvek může být poskytován nejdéle po dobu 12 měsíců.
b) Zřízení nového pracovního místa
Jednorázový příspěvek na zřízení nového SÚPM u zaměstnavatele slouží k vybavení pracoviště nebo k zakoupení pracovních pomůcek, které jsou pro budoucího zaměstnance potřebné k výkonu jeho práce (nářadí, kancelářské potřeby, nábytek, PC a software apod.).
Po schválení příspěvku má zaměstnavatel jeden měsíc na vybrání a zaměstnání vhodného uchazeče. Není možné jej zaměstnat dříve – tím by možnost získat příspěvek zanikla.
Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa závisí na míře nezaměstnanosti v daném okrese a na počtu zřizovaných míst (bližší informace poskytne příslušný úřad práce).
Příspěvek na zapracování (§ 116)
Příspěvek na zapracování je určen na mzdu osoby, která zaučuje v zaměstnání uchazeče s potřebnou zvýšenou péčí (tzn. osobu, která pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů zvýšenou péči potřebuje). Výše příspěvku činí polovinu minimální mzdy (tzn. 7 600 Kč), příspěvek může být poskytován maximálně po dobu 3 měsíců.
Daňové úlevy zaměstnavatele osob se zdravotním postižením
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 35, umožňuje zaměstnavatelům uplatnit slevu na dani z příjmů v případě, že zaměstnávají zaměstnance se zdravotním postižením (invalidita I. a II. stupně, osoby zdravotně znevýhodněné) a zaměstnance s těžším zdravotním postižením (invalidita III. stupně). Na každého z nich je uplatňována různá výše slevy (§ 35 odst. 1 písm. a) a b) zákona o daních z příjmů). V zásadě jde o částku až 18 000 Kč ročně za každého zaměstnance se zdravotním postižením a až 60 000 Kč ročně za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením; při výpočtu slevy se vychází z přepočteného počtu zaměstnanců.
U poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti je daň snížena pouze o částku odpovídající poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.