Invalidní důchod je dávkou sociálního zabezpečení a je určen osobám, kterým jejich dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje, popř. vůbec neumožňuje nalezení a výkon pracovního uplatnění; jedná se tedy o určitou kompenzaci sníženého nebo zcela chybějícího výdělku.

Zákonná úprava důchodového systému vychází ze zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který byl s účinností od 1. 1. 2010 novelizován zákonem č. 306/2008 Sb. Určení míry poklesu pracovní schopnosti a další náležitosti posuzování invalidity pak vycházejí z vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, která v příloze č. 1 uvádí rozmezí poklesu pracovní schopnosti u jednotlivých zdravotních omezení.

Stupně invalidity, posouzení invalidity

Od 1. 1. 2010 stanovuje česká legislativa pouze jeden typ invalidního důchodu; někdejší plné a částečné invalidní důchody byly nahrazeny pouze jednou dávkou – invalidním důchodem. Tato dávka je dále rozčleněna do tří stupňů podle počtu procentních bodů poklesu pracovní schopnosti:

  1. Invalidní důchod pro invaliditu I. stupně – pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %, nejvíce o 49 %
  2. Invalidní důchod pro invaliditu II. stupně – pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, nejvíce o 69 %
  3. Invalidní důchod pro invaliditu III. stupně – pokles pracovní schopnosti nejméně o 70 %

Míru poklesu pracovní schopnosti stanovuje posudkový lékař OSSZ na základě nálezu ošetřujícího lékaře, výsledků odborných vyšetření, popřípadě výsledků vlastního vyšetření. Posudkový lékař také zjišťuje, zda se jedná o postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav či adaptaci na tento stav a jaká je reálná možnost rekvalifikace vzhledem ke zdravotnímu stavu, dosaženému vzdělání a dalším skutečnostem.

V případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 % (tedy u invalidního důchodu pro invaliditu I. nebo II. stupně) se hodnotí, zda je osoba schopna vykonávat po vzniku invalidity výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti a na kvalifikaci a dále zda je osoba schopna vykonávat výdělečnou činnost jen v podstatně menším rozsahu a intenzitě; za podstatně menší nároky, rozsah nebo intenzitu se u invalidity I. stupně (pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 49 %) považuje snížení alespoň o třetinu a u invalidity II. stupně (pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 % a nejvíce o 69 %) snížení alespoň o polovinu. Hodnotí se také, zda je osoba schopna rekvalifikace na jiný druh výdělečné činnosti, pokud již není vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopna využít dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti nebo pokračovat v předchozí výdělečné činnosti.

V případě poklesu pracovní schopnosti alespoň o 70 % (tedy u invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně) se dále hodnotí tzv. schopnost práce za zcela mimořádných podmínek, kterou se dle vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, rozumí zásadní úprava pracovních podmínek, pořízení a využívání zvláštního vybavení pracoviště, zvláštní úpravy stávajících strojů, nástrojů, používání zvláštních pracovních pomůcek nebo každodenní podpora nebo pomoc na pracovišti formou předčitatelských služeb, tlumočnických služeb nebo pracovní asistence.

Pro účely určení míry poklesu pracovní schopnosti je při souběhu více zdravotních postižení vždy rozhodující to postižení, které je nejzávažnější; míra poklesu pracovní schopnosti u jednotlivých postižení se nesčítají. Ostatní postižení mohou zvýšit horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti max. o 10 %. Stejně tak může být procentuální hranice zvýšena max. o 10 % v případě, že postižení má značný vliv na možnost využít dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na možnost pokračovat v současném zaměstnání nebo na možnost rekvalifikace.

Výše uvedené důvody vám mohou hranici poklesu pracovní schopnosti zvýšit max. o 10 % v součtu.

V praxi také může dojít ke snížení spodní hranice míry poklesu pracovní schopnosti, a to rovněž max. o 10 %. Jedná se o ty případy, kdy postižení má naopak nepatrný či žádný vliv na možnost pokračovat v předchozí práci anebo došlo ke stabilizaci zdravotního stavu či k adaptaci na tento stav.

Výše invalidního důchodu obecně a jeho výše v mimořádných případech

Částka invalidního důchodu je tvořena dvěma složkami; základní a procentní výměrou. Základní výměra je od 1. 1. 2019 stanovena ve výši 10 % z průměrné mzdy v ČR (pro rok 2024 činí výše základní výměry 4 400 Kč), procentní výměra se liší dle přiznaného stupně invalidního důchodu:

  1. 0,5 % výpočtového základu u invalidity I. stupně,
  2. 0,75 % výpočtového základu u invalidity II. stupně,
  3. 1,5 % výpočtového základu u invalidity III. stupně

za každý celý rok doby důchodového pojištění.

Zjednodušeně závisí tedy výše invalidního důchodu na počtu odpracovaných let a výši dosahovaných výdělků.

Minimální výše procentní výměry je v současné době stanovena na 770 Kč; nejnižší částka invalidního důchodu (součet základní výměry a minimální výše výměry procentní) tedy v roce 2024 činí 5 170 Kč.

Obecný výpočet procentní výměry důchodu

Procentní výměra invalidního důchodu se stanovuje individuálně procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby důchodového pojištění.

Výpočet vychází z příjmů za rozhodné období; rozhodné období se počítá od roku bezprostředně po roce, ve kterém jste dosáhli 18 let, a končí rokem, který bezprostředně předchází roku podání žádosti o důchod. Do rozhodného období se však nezahrnuje doba před rokem 1986 – tzn. v případě žádosti o důchod v roce 2024 by rozhodné období bylo počítáno od 1.1.1986 do 31.12.2023.

Do důchodu se započítávají všechny příjmy, z nichž je odváděno pojistné na sociální zabezpečení. Příjem z dohody o provedení práce se započítává pouze v měsících, kdy výdělek na základě této dohody přesáhl 10 000 Kč (platí od 1. 1. 2012, výdělky z dohod o provedení práce před tímto datem se vám tedy nezapočtou, i kdyby hranici 10 000 Kč přesáhly). Nezapočítávají se příjmy v rámci zaměstnání, ze kterých se neodvádí pojistné. Započítává se však náhrada mzdy po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz nebo nemoc z povolání, a to i přesto že se z ní pojistné neodvádí.

Ročním vyměřovacím základem je v podstatě „hrubý příjem“ v daném kalendářním roce vynásobený tzv. koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Z ročního vyměřovacího základu se pak stanovuje tzv. osobní vyměřovací základ.

Při stanovení osobního vyměřovacího základu se z rozhodného období, z něhož se zjišťují příjmy pro výpočet důchodu, vylučují některé zákonem stanovené doby, tzv. vyloučené doby. Vyloučení doby v praxi znamená, že pokud jste v takové době nedosáhli započitatelného příjmu, nebude tato doba započítávána do délky rozhodného období, takže nedojde k „rozmělnění“ příjmů do delšího období, a tedy ke snížení výpočtového základu důchodu (vaše dosažené výdělky budou rozpočítány na kratší období).

Vyloučené doby jsou stanoveny v § 16 odst. 4 písm. a) až j) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Jedná se např. o dobu pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, popř. plného invalidního důchodu, dobu péče o dítě do 4 let věku, v některých případech také o dobu péče o osobu závislou na péči jiné fyzické osoby ve stupni II až IV (resp. ve stupni I mladší 10 let) atd.

Výše invalidního důchodu v mimořádných případech

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, stanovuje v § 42 mimořádné případy, kdy pro určení výše procentní výměry invalidního důchodu platí speciální pravidla. Základní výměra je stejná jako u běžného invalidního důchodu.

a) Invalidní důchod tzv. „z mládí“ (vznik invalidity před 18. rokem věku) je určen zejména pro osoby s vrozeným nebo raně získaným zdravotním postižením a lze o něj žádat již 4 měsíce před dosažením 18 let, lze jej přiznat pouze ve III. stupni. Procentní výměra tohoto invalidního důchodu činí 45 % výpočtového základu. Pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání tohoto invalidního důchodu, vynásobený příslušným koeficientem.
Všeobecný vyměřovací základ je každoročně stanoven nařízením vlády (při podání žádosti v roce 2024 se bude při výpočtu vycházet z částky 40 638 Kč).

b) Invalidní důchod přiznaný do 28 let věku je určen pro osoby, jejichž invalidita vznikla mezi 18. a 28. rokem věku, jeho výše se vypočítává klasickým způsobem z výdělků za rozhodné období, nicméně jeho minimální výše činí ve III. stupni 45 % výpočtového základu stanoveného stejně jako u invalidního důchodu „z mládí“, ve II. stupni 22,5 % tohoto výpočtového základu a v I. stupni 15 % tohoto výpočtového základu. Výpočtový základ se v těchto případech stanovuje stejně jako u ID „z mládí“. Tento speciální výpočet však lze použít pouze v případě, že doba nekrytá žádnou formou důchodového pojištění je kratší jednoho roku.

Výpočet se ve výše uvedených případech tedy značně liší od běžného výpočtu ID, protože osoba, které je takový ID přiznáván, nemohla vzhledem ke svému nízkému věku získat dostatečné příjmy, a její důchod by proto byl velice nízký.

c) Invalidní důchod u osob, které získaly ke dni vzniku nároku na ID alespoň 15 let důchodového pojištění (bez náhradních dob) se počítá klasickým způsobem z výdělků za rozhodné období, nicméně jeho minimální výše je stejná jako u ID do 28 let věku – tzn. ve III. stupni 45 % výpočtového základu stanoveného stejně jako u invalidního důchodu „z mládí“, ve II. stupni 22,5 % tohoto výpočtového základu a v I. stupni 15 % tohoto výpočtového základu.

Doba důchodového pojištění pro nárok na důchod

Posouzení zdravotního stavu a jeho vlivu na pracovní schopnost je rozhodující pro určení míry poklesu pracovní schopnosti, a tedy pro stanovení stupně invalidního důchodu. Pro nárok na jeho výplatu je však také třeba splnit potřebnou dobu důchodového pojištění dle § 40 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, která činí:

  • do 20 let méně než jeden rok,
  • od 20 let do 22 let jeden rok,
  • od 22 let do 24 let dva roky,
  • od 24 let do 26 let tři roky,
  • od 26 let do 28 let čtyři roky,
  • nad 28 let pět let z posledních deseti let,
  • nad 38 let pět let z posledních deseti let nebo deset let z posledních 20 let před vznikem invalidity (podle toho, co je pro pojištěnce výhodnější).

Informace o dobách důchodového pojištění, které máte započteny , a jejich rozsahu lze zjistit z Informativního osobního listu důchodového pojištění (IOLDP), který si můžete písemně vyžádat na ČSSZ. Vyhotovený IOLDP obdržíte do 90 kalendářních dnů.

VZOR ŽÁDOSTI O ZASLÁNÍ INFORMATIVNÍHO OSOBNÍHO LISTU DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ(DOC)

Splnění doby důchodového pojištění se nevyžaduje v případě, že se člověk stal invalidním v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání nebo se jedná o invalidní důchod „z mládí“.

V případě, že invalidita vznikla před 18. rokem věku (např. na základě úrazu) a k datu vzniku invalidity byla splněna alespoň minimální doba důchodového pojištění, přičemž se jako doba pojištění hodnotí i doba studia na SŠ a VŠ a doba evidence na úřadu práce, kdy doba pojištění nemusí trvat ani 1 rok, je možné invalidní důchod přiznat i před 18. rokem věku a vyplacen může být od data vzniku invalidity (zpravidla tedy data úrazu), nejvýše však 5 let zpětně.

Pro účely splnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se za dobu pojištění považuje též doba evidence jako uchazeč o zaměstnání (bližší informace v kapitole „Započtení náhradní doby důchodového pojištění“, bod 1. uvedeného seznamu) a dále doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice, a to před dosažením 18 let věku, nejdříve však po ukončení povinné školní docházky, a po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia.

Potřebnou dobu důchodového pojištění pro nárok na invalidní nebo starobní důchod lze splnit:

  1. započtením doby zaměstnání, které zakládá účast na důchodovém pojištění,
  2. započtením některé z náhradních dob důchodového pojištění,
  3. úhradami dobrovolného důchodového pojištění.

Započtení doby zaměstnání

Pro účely započtení doby důchodového pojištění se za zaměstnání považuje výdělečná činnost na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti a samostatná výdělečná činnost (OSVČ). Podmínkou pro započtení doby zaměstnání jako doby důchodového pojištění je také dosažení tzv. rozhodného příjmu (od 1. 1. 2023 4 000 Kč měsíčně) – pokud je váš výdělek nižší než rozhodný příjem, neplatíte pojistné a doba zaměstnání se vám nepočítá jako doba důchodového pojištění.

!!!POZOR!!! Výdělečná činnost na základě dohody o provedení práce se pro účely započtení doby důchodového pojištění započítává pouze v těch měsících, kdy výdělek přesahuje 10 000 Kč (platí od 1. 1. 2012, doba zaměstnání se tedy nezapočítá za zaměstnání na základě dohody o provedení práce před tímto datem ani v měsících, kdy výdělek přesáhl stanovenou hranici).

Započtení náhradní doby důchodového pojištění

Za náhradní dobu důchodového pojištění se dle § 5 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, považuje:

  1. evidence na Úřadu práce České republiky jako uchazeč o zaměstnání po dobu, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží, s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, doba, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše 1 roku;
  2. teoretická a praktická příprava osoby se zdravotním postižením pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost;
  3. osobní péče o dítě ve věku do 4 let;
  4. osobní péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu nebo asistenta sociální péče;
  5. pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně z českého pojištění, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32; za poživatele invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně se pro účely účasti na pojištění považují též osoby, které nepobírají tento důchod, avšak splňují podmínky nároku na tento důchod a pobírají výsluhový příspěvek podle zvláštních zákonů;
  6. dočasná pracovní neschopnost po skončení výdělečné činnosti, která zakládala účast na nemocenském pojištění a kterou si osoba nepřivodila úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu, doba karantény nařízené v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě; doba trvání podpůrčí doby u ošetřovného a u dávky otcovské poporodní péče a doba trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem;
  7. poskytování zvláštní ochrany a pomoci na základě zákona o ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením;
  8. nezprostředkovaná pěstounská péče o nezletilé nezaopatřené dítě nebo péče o dítě ve svěřenectví, pokud toto dítě má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a to nejdéle po dobu 2 let od prvního dne kalendářního měsíce, za který příspěvek na úhradu potřeb dítěte poprvé náleží; podmínka nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte se považuje za splněnou po dobu, po kterou tento příspěvek nenáleží z důvodu souběhu s důchodem nebo výživným stanoveným soudem.

Doba péče o dítě do 4 let, péče o závislou osobu, doba nezprostředkované pěstounské péče o nezletilé nezaopatřené dítě nebo péče o dítě ve svěřenectví  (body 3., 4. a 8. z výše uvedeného seznamu) se hodnotí plně (tzn. 100 %) jak pro účely nároku na důchod, tak pro účely jeho výše.

Ostatní náhradní doby (body 1., 2., 5., 6. a 7. z výše uvedeného seznamu) se pro účely nároku na důchod i jeho výše hodnotí pouze z 80 %.

Za náhradní dobu důchodového pojištění pro nárok na invalidní důchod se dále považuje soustavná příprava na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let. Pro účely nároku na starobní důchod se tato náhradní doba důchodového pojištění započítává pouze v případě, že byla získána v období před 1. 1. 2010.

Náhradní doby důchodového pojištění získané před 1. 1. 2010 se započítávají pro vznik nároku na důchod v plné výši osobě, které vznikl nárok na důchod před rokem 2019.

Započtení náhradních dob důchodového pojištění, které jste získali před 1. 1. 2010, se hodnotí podle předpisů platných v době, kdy jste náhradní dobu pojištění získali.

!!!POZOR!!! Aby vám mohla být započtena náhradní doba důchodového pojištění, je třeba splnit minimálně 1 rok doby důchodového pojištění zaměstnáním nebo si 1 rok důchodového pojištění doplatit; je možná i kombinace těchto dvou způsobů (např. půl roku zaměstnání a půl roku dobrovolného důchodového pojištění).

Dobrovolné důchodové pojištění

Účast na dobrovolném důchodovém pojištění je možná z důvodů:

1. vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, pokud po tuto dobu nenáleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci

2. soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v ČR, případně v cizině, pokud podle rozhodnutí ministerstva školství je postaveno naroveň studiu na středních a vysokých školách v ČR, s výjimkou prvních 6 let studia po 18. roce věku počínaje dnem 1. 1. 1996.

Toto pojištění přichází v úvahu až od 1. 1. 2002. Od 1. 1. 2010 lze dobrovolně důchodově pojistit  kteroukoliv dobu studia po dosažení věku 18 let. K přihlášce k účasti a odhlášce z pojištění je nutno předložit potvrzení o době trvání studia. Studium lze prokázat vysvědčením, indexem, případně potvrzením školy. Z dokladů musí být patrno datum zahájení, případně ukončení studia.

Tyto dva výše uvedené druhy dobrovolného pojištění lze zpětně doplatit bez časového omezení.

Příklad: V roce 2024 požádáte o starobní důchod; zjistíte, že vám chybí 5 let důchodového pojištění, a víte, že v letech 2000–2006 jste byli vedeni v evidenci úřadu práce, ale nepobírali jste podporu v nezaměstnanosti ani při rekvalifikaci. Část této doby (2000–2006) si tedy můžete doplatit zpětně.

3. výdělečné činnosti v cizině po 31. 12. 1995, jedná-li se

  • o zaměstnance v pracovním poměru,
  • o členy družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, 
  • o osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

4. výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací

Tento důvod pro platbu dobrovolného důchodového pojištění je možno uplatnit nejdříve od 1. 1. 2003 a pojištění může trvat pouze po dobu výkonu dobrovolnické služby.

5. činnosti v České republice ve prospěch zahraničního zaměstnavatele

Tento důvod pro platbu dobrovolného důchodového pojištění je možno uplatnit nejdříve od 1. 1. 2009 a pojištění může trvat pouze po dobu výkonu takové činnosti.

Tyto tři výše uvedené druhy dobrovolného důchodového pojištění  (body 3. – 5.) je možno doplatit maximálně dva roky zpětně od data, kdy se k tomuto pojištění přihlásíte.

Příklad: V roce 2023 požádáte o starobní důchod; zjistíte, že vám chybí 2 roky důchodového pojištění a v letech 2021–2022 jste vykonávali výdělečnou činnost v cizině. Tuto dobu (roky 2021–2022) si tedy můžete doplatit zpětně.

6. výkonu funkce poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky. Dobrovolné důchodové pojištění lze z tohoto důvodu platit nejdříve od 19. 9. 2009, k tomuto datu lze toto pojištění také zpětně doplatit.

7. doby pobytu v cizině, pokud následovaly do místa vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu služby v zahraničí svého manžela nebo registrovaného partnera, který je státním zaměstnancem podle zákona o státní službě nebo jiným zaměstnancem organizační složky státu, se souhlasem této organizační složky státu, a nemají příjem ze závislé činnosti nebo nejsou osobami samostatně výdělečně činnými nebo nejsou osobami vykonávajícími obdobné činnosti podle práva cizího státu, do kterého byli jejich manželé nebo registrovaní partneři vysláni k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu služby v zahraničí; v takovém případě může hradit pojistné zaměstnavatel manžela nebo registrovaného partnera. Dobrovolné důchodové pojištění lze z tohoto důvodu platit nejdříve od 1. 1. 2010, k tomuto datu lze toto pojištění také zpětně doplatit.

8. výkonu samostatné výdělečné činnosti ve zdaňovacím období, za které byla daň z příjmů rovna paušální dani, uplynula-li marně lhůta pro placení paušálního pojistného na důchodové pojištění za tuto dobu

Přihlášku k tomuto typu pojištění lze podat kdykoliv, nejdříve však po marném uplynutí lhůty pro placení paušálního pojistného, která činí 6 let, tzn. tuto Přihlášku bude možné podat nejdříve v roce 2028, a to na období roku 2021.

9. dobrovolného důchodového pojištění bez uvedení důvodu 

Pokud nesplňujete žádnou z výše uvedených možností, a přesto si chcete dobrovolné důchodové pojištění platit, můžete využít možnost plateb tohoto pojištění „bez uvedení důvodu“. Tento druh dobrovolného důchodového pojištění lze hradit maximálně 15 let a zpětně za dobu před podáním přihlášky k tomuto pojištění lze uhradit pouze 1 rok.

Příklad: V roce 2023 požádáte o starobní důchod; zjistíte, že vám chybí 1 rok důchodového pojištění. Tuto dobu si tedy můžete doplatit zpětně, aniž byste museli uvádět důvod platby tohoto pojistného.

Od 1. 2. 2018 je další podmínkou takovéto účasti na pojištění skutečnost, že doba účasti na českém důchodovém pojištění z titulu výkonu výdělečné činnosti získaná přede podání dnem této přihlášky trvala aspoň 1 rok, tzn. máte alespoň rok odpracováno jako zaměstnanec nebo OSVČ.

Minimální výše pojistného na dobrovolné důchodové pojištění činí 28% z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy; v roce 2024 činí 3 078 Kč, je však možné si platit i částku vyšší (dochází pak k výraznějšímu navyšování částky důchodu).