Podání žádosti o invalidní důchod

Žádost o invalidní důchod lze podat buď osobně nebo online (nově od 1. 12. 2023).

Osobně podané žádosti o důchod sepisují okresní (v Praze Pražská správa sociálního zabezpečení, v Brně Městská správa sociálního zabezpečení) správy sociálního zabezpečení (OSSZ/PSSZ/MSSZ). Žádost se podává na té OSSZ/PSSZ/MSSZ, pod kterou spadáte dle místa vašeho trvalého bydliště, žádost s vámi sepisuje pracovnice OSSZ/PSSZ/MSSZ. Ve většině případů žádost podává sama oprávněná osoba (tedy budoucí důchodce); ve výjimečných případech i jiná osoba (rodinný příslušník, zmocněnec – bližší informace naleznete níže). Žádost o váš invalidní (či starobní důchod) tedy nepodává váš ošetřující lékař nebo zaměstnavatel, jak tomu bylo dříve.

Pokud nemůžete žádost podat sami z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, může ji za vás sepsat rodinný příslušník, a to bez předložení plné moci. Musí však předložit váš souhlas s podáním žádosti o dávku a potvrzení lékaře, že vám zdravotní stav pro svou závažnost neumožňuje žádost o dávku sepsat.

Žádost o důchod může podat i váš zmocněnec, a to na základě plné moci. Z textu plné moci musí být zřejmé, že byla udělena k podání žádosti o důchod. Protože zmocněnec musí za vás uvést a podepsat některá zásadní prohlášení a sdělení (např. o výchově nezletilých dětí, o pobírání dávek nemocenského pojištění, o dobách odpracovaných od ukončení povinné školní docházky, o náhradních dobách pojištění), které nemusí detailně znát, je vhodné, abyste se nechali při sepisování žádosti zastupovat pouze výjimečně.

Online lze žádost o důchod podat prostřednictvím ePortálu ČSSZ. Do ePortálu se můžete přihlásit pomocí tzv. identity občana, tedy např. pomocí přihlašovacích údajů do vašeho internetového bankovnictví (tzv. bankovní identita) nebo datové schránky. Do žádosti se automaticky načtou všechny doby důchodového pojištění a výdělky, které u vás ČSSZ eviduje, můžete získat i orientační výpočet starobního důchodu. Přílohy k žádosti můžete předložit také elektronicky; pokud by bylo třeba předložit tištěnou verzi nějakého dokumentu, ČSSZ vás sama vyzve k doplnění. 

Při podávání žádosti o starobní nebo invalidní důchod předkládáte následující dokumenty:

  • občanský průkaz (u cizinců pas či povolení k pobytu)
  • doklady o studiu, popřípadě učení (i nedokončeném) přicházejí-li v úvahu
  • při sepisování žádosti uvádí občan údaje o dobách pojištění od ukončení povinné školní docházky do současné doby. Pokud je mu z informativního osobního listu důchodového pojištění,  nebo z přehledu dob důchodového pojištění známo, že některá období jeho výdělečné činnosti v evidenci ČSSZ chybí, předkládá náhradní doklady prokazující tuto chybějící dobu (potvrzení zaměstnavatele, pracovní smlouvy, čestné prohlášení nejméně dvou svědků a žadatele o důchod, atp.), případně alespoň uvádí přesnou adresu svých tehdejších zaměstnavatelů.
  • bylo-li žadateli o důchod v minulosti vydáno rozhodnutí OSSZ o době a rozsahu péče o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, případně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let (od 1. 1. 2007 péče o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni II, III a IV, od 1. 1. 2008 i o péči o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni I, jde-li o dítě do 10 let věku), uvede občan do žádosti dobu výkonu této péče.
  • muži předkládají doklady o výkonu vojenské služby, popřípadě v žádosti uvádějí zda a na jaké období jim bylo vydáno rozhodnutí OSSZ o době a rozsahu péče o dítě do 4 let věku.
  • ženy předkládají doklady prokazující výchovu dětí pro snížení věkové hranice nebo pro zhodnocení doby péče o dítě (rodné listy dětí i osvojených nebo dětí, které převzaly do péče nahrazující péči rodičů; jde-li o osvojené dítě, je třeba předložit doklad o datu osvojení, jde-li o dítě, které žena převzala do péče nahrazující péči rodičů, při níž dítě na ni bylo převážně odkázáno výživou, kterou mu ze závažných důvodů nemohli zajistit jeho rodiče, je nutné toto prokázat věrohodným dokladem, například potvrzením orgánu péče o rodinu a dítě příslušného okresního úřadu). Jde-li o dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu, nebo zemřel-li druhý rodič dítěte, je nutné předložit toto rozhodnutí soudu nebo úmrtní list matky a oddací list o uzavření sňatku mezi žadatelkou a otcem dítěte.
  • potvrzení zaměstnavatele o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání), přichází-li v úvahu.
  • muži i ženy pečující po 30. 6. 2007 o děti do 4 let věku, prokazují dobu této péče formou čestného prohlášení, které je třeba ve smyslu ust. § 85 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů učinit na OSSZ/PSSZ/MSSZ při sepisování žádosti o důchod a to na předepsaném tiskopise (péče je přitom započitatelná tomu z rodičů, který zajišťoval péči o dítě ve větším rozsahu).
  • potvrzení zaměstnavatele o zvláštním příspěvku horníkům, vypláceném před rokem 1996, přichází-li v úvahu.
  • v případě, že občan požaduje výplatu důchodu poukazovat na účet u peněžního ústavu, je nutno k žádosti přiložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet (na vlastní účet nebo na účet manžela/ky)“. Tiskopisy jsou k dispozici na webu ČSSZ nebo u peněžního ústavu, případně si je lze vyzvednout na kterékoli OSSZ/PSSZ/MSSZ.
  • vykonával-li občan zaměstnání v cizině, předkládá o tomto svém zaměstnání doklady, které vlastní a zároveň v žádosti uvádí název a adresu cizozemského nositele pojištění a cizozemské číslo pojištění.
  • k žádosti je rovněž nutno předložit evidenční list důchodového pojištění obsahující údaje o poslední době zaměstnání, které ještě nebyly do ČSSZ předány. Tento evidenční list předkládá zaměstnavatel na vyžádání OSSZ/PSSZ/MSSZ.

Postup řízení o invalidním důchodu, lhůta na vyřízení žádosti

Na základě podané žádosti o invalidní důchod a předložení všech požadovaných dokumentů je vám doručena žádost o zpracování podkladů pro posouzení zdravotního stavu a formulář tzv. profesního dotazníku. Žádost o zpracování podkladů je třeba odevzdat praktickému lékaři, který podklady zpracuje a zašle zpět na příslušnou OSSZ. Profesní dotazník (informace o dosaženém vzdělání a dosavadních zaměstnáních) vyplníte a zašlete zpět na OSSZ vy.

Na základě podkladů od praktického lékaře a profesního dotazníku pak probíhá posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem lékařské posudkové služby (LPS) příslušné OSSZ. LPS vás také může vyzvat, abyste se k posouzení zdravotního stavu dostavili osobně; do 7 dnů od provedení posouzení zdravotního stavu pak LPS zasílá stejnopis posudku o invaliditě zpracovaného na základě dostupných podkladů. Dle § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, obsahuje posudek o invaliditě tyto zákonné náležitosti:

  • označení orgánu sociálního zabezpečení, který posoudil zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce, jméno, popřípadě jména, příjmení a titul příslušného lékaře, jeho podpis a razítko tohoto orgánu,
  • jméno, popřípadě jména a příjmení pojištěnce, rodné číslo pojištěnce, popřípadě, není-li přiděleno, datum narození pojištěnce, adresu místa trvalého pobytu, popřípadě, jde-li o cizince, adresu místa pobytu na území České republiky, a nemá-li ji, adresu bydliště v cizině,
  • účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce,
  • výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce,
  • skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce,
  • výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením
    1. zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav,
    2. procentní míry poklesu pracovní schopnosti,
    3. stupně invalidity,
    4. dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity,
    5. schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %,
    6. zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek,
    7. doby platnosti posudku pro účely prokázání, že fyzická osoba, která byla uznána invalidní, je osobou se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti, pokud tato osoba není poživatelem invalidního důchodu,
  • odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti.

Z posudku o invaliditě tedy můžete zjistit, jak vás posudkový lékař ohodnotil (kolik procent poklesu pracovní schopnosti vám přiznal), kterou diagnózu stanovil jako hlavní, z jakých lékařských zpráv při posouzení vycházel. Pokud s posouzením svého zdravotního stavu posudkovým lékařem nesouhlasíte, můžete posudek o invaliditě využít jako podklad pro zpracování námitek (nebo správní žaloby, v případě neúspěchu námitek) – bližší informace o těchto opravných prostředcích naleznete v kapitole „Nesouhlasím s rozhodnutím o invalidním důchodu“.

Stejnopis posudku o invaliditě a dokumenty předložené při podávání žádosti o invalidní důchod jsou pak postoupeny ČSSZ v Praze, která provádí zjišťování doby důchodového pojištění a výpočet částky invalidního důchodu. O přiznání/nepřiznání důchodu obdržíte písemné rozhodnutí ČSSZ.

Rozhodnutí o přiznání dávky je povinna ČSSZ vydat do 90 dnů od zahájení řízení (tzn. od data podání žádosti nebo od data zahájení řízení z moci úřední).
K této lhůtě lze přičíst dobu nutnou k provedení dožádání (30 dnů na úkon od dožádaného správního orgánu, lhůtu lze prodloužit) a ke zpracování posudku o invaliditě (45 dní, lze prodloužit o dalších 30 dní na žádost lékařské posudkové služby).

Lhůta na vyřízení žádosti o invalidní důchod tedy ve většině případů činí 135 dnů, u složitějších případů může být lhůta prodloužena na 195 dnů.