Ocitnete-li se v pozici osoby s omezením pohybu, postaví se vám do cesty velké množství bariér, které jste doposud nevnímali. Ať už v podobě schodů, úzkého vchodu anebo pouze příliš vysokého prahu u dveří. Tyto bariéry budou nejvíce znatelné v prostoru vlastního bydlení. Kvůli jejich odstranění jsou pak prováděny stavební úpravy anebo pořizovány pomůcky či zařízení, s jejichž dopomocí některé překážky lze překonat.
V současné době se při výstavbě především veřejně přístupných objektů vychází z požadavků daných vyhláškou 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (tzv. „bezbariérová vyhláška“). Ovšem vycházet z parametrů daných touto vyhláškou při řešení vlastního bydlení není zcela správné. V prvé řadě je dobré si uvědomit, že bezbariérová vyhláška se snaží řešit prostředí pro širokou veřejnost, a tedy i široké spektrum pohybového omezení.
Při návrhu vlastního bydlení je nutno vždy vycházet přímo z požadavků osoby, která bude daný prostor používat. Každý člověk s omezením pohybu má své specifické požadavky, a proto nelze vytvořit univerzální prostředí, které bude vyhovovat každému.
Dobrým pomocníkem vám může být také publikace Bydlení bez bariér (PDF), kterou v roce 2011 vydala Liga vozíčkářů.
Stavební úprava bytu či domu
Není dána žádná povinnost řídit se legislativními předpisy, které určují parametry přístupnosti staveb. Ve vlastním bytě si každý může udělat úpravy tak, aby vyhovovaly přesně jeho individuálním požadavkům a potřebám.
Doporučujeme konzultovat úpravy se specialistou na odstraňování bariér, protože se tak lépe sjednotí představy uživatele bytu s reálnými možnostmi stavebních úprav.
Jiná situace však nastává, pokud upravujete pro své potřeby hlavní vstup do bytového domu. Vzhledem k tomu, že se již jedná o úpravu společného prostoru všech vlastníků bytových jednotek, musí být úprava provedena dle bezbariérové vyhlášky.
Kdy je potřeba řešit úpravu se stavebním úřadem?
Pokud řešíte úpravu nebo rekonstrukci vlastního bydlení, vždy doporučuji předem váš záměr konzultovat s příslušným stavebním úřadem. Vyjasníte si, co bude potřeba zařídit a zda bude nutné pro vaši stavbu stavební povolení či ohlášení. Pro obytné stavby lze obecně říci, kdy stavební povolení ani ohlášení stavby nebude zapotřebí, pokud: – stavební úpravy nezasáhnou do nosných konstrukcí stavby ani se nezmění vzhled stavby, případně nebude změněn způsob užívání stavby – se jedná pouze o změnu vedení technického zařízení uvnitř budovy, stavební úpravy kotelny, při které se nemění její parametry ani topné médium či způsob odvodu spalin, při stavebních úpravách energetického vedení, vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa – se jedná pouze o udržovací práce (opravy fasády, vnitřních omítek, obkladů, podlahových krytin, střešních krytin, opravy vnitřních instalací, nové nátěry, výměna dveří a oken, výměna zařizovacích předmětů apod.)
Potřebná povolení, stanoviska, vyjádření
Potřebné úpravy závisejí nejen na konkrétních potřebách, ale také na aktuální dispozici domu a bytu. Většinou se rekonstrukce neprovádí tak často, abychom měli dostatek zkušeností, a proto je vhodnější celý postup konzultovat se stavebním projektantem a nejlépe i s odborníkem na odstraňování bariér, případně s architektem. Společně můžete zapracovat do projektové dokumentace všechny potřebné změny.
V prvé řadě je nutné zajistit souhlas vlastníka objektu. U družstevních bytů se o souhlas žádá družstvo, u obecních (státních) bytů se žádá odbor majetku příslušného úřadu. V některých případech může dát souhlas správce bytových objektů. Družstva většinou svého člena zplnomocňují, výjimečně podají žádost za něj. U družstevních bytů se musí změny ohlásit i výboru samosprávy, a pokud uvažujete o zabrání např. části chodby, je nutno získat souhlas ostatních uživatelů.
Pokud tedy například instalujete schodišťovou plošinu na vnitřní schodiště bytového domu, nejste sice vázáni povinností vždy řešit instalaci tohoto zařízení se stavebním úřadem, nicméně jste povinni mít souhlas ostatních vlastníků jednotlivých bytových jednotek domu. Vlastníci jednotek rozhodují v rámci shromáždění (schůze). Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů (§ 1206 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Také pokud chcete vytvořit úpravu vjezdu na svůj pozemek, případně upravujete-li vstup do bytového domu, ocitáte se většinou na pozemku, který patří obci. Opět musíte nejprve oslovit vlastníka pozemku, tedy majetkový odbor příslušné obce a zažádat o změnu. Tu pak provádíte na vlastní náklady, i když se jedná o úpravu obecního pozemku. V případě zásahu do komunikace jste většinou vyzváni změnu projednat také se správcem komunikace, případně se správci všech inženýrských sítí, které pod danou komunikací v místě úpravy probíhají.
Pokud chcete ušetřit čas a starosti s vyřizováním výše uvedených dokumentů, stanovisek a vyjádření, můžete tuto činnost zadat specializované firmě. To vše jsou však náklady navíc.
Výběr vhodného dodavatele
Vzhledem k široké nabídce různých pomůcek k překonávání bariér a speciálních mechanismů není možné uvést univerzální řešení bytových úprav. Výběr je tedy zcela na vás. Vlastní stavební úpravy lze realizovat svépomocí, najímáním jednotlivých řemeslníků nebo zadáním stavební firmě.
Větší úpravy je nejjednodušší zadat stavební firmě. Na začátku je dobré nechat si vypracovat nabídky několika firem a vzájemné je srovnat. Cenové rozdíly mohou být překvapivě velké. V nabídkách by mělo být uvedeno, jaké materiály a za jaké ceny budou použity a kolik bude práce stát.
Bohužel nevíme o žádné stavební firmě, která by se specializovala přímo jen na bezbariérové úpravy. Prakticky tyto úpravy je schopna provést téměř jakákoli stavební firma, ale vy musíte mít již jasnou a konkrétní představu jak by úpravy měly vypadat.
V případě, že budete chtít provést stavební úpravy svépomocí a zároveň budete chtít žádat o příspěvek na úpravu bytu od úřadu práce, je nezbytné se o tomto postupu prvně s úřadem práce domluvit. Je potřeba vyřešit, jak bude daný úřad práce chtít prokazovat výdaje spojené s danou úpravou.
Smlouva o dílo
Vybraná firma by měla na požádání předložit návrh smlouvy o dílo. Smlouva by měla být vytvořena dle Občanského zákoníku. Je nutné zkontrolovat, zda obsahuje následující informace: údaje o objednavateli (jméno, adresa apod.) a údaje o zhotoviteli – dodavateli (název firmy, zodpovědná a kontaktní osoba, IČ, DIČ, adresa firmy, bankovní spojení apod.). Nejdůležitější jsou následující 3 údaje: popis toho, co je předmětem smlouvy, dále termíny zahájení, dokončení apod. a konečně cena (DPH zvlášť).
Ve smlouvě by mělo být také stanoveno penále za prodlení (běžná sazba bývá 0,1 % za každý započatý den, může být i vyšší). Nemělo by být zapomenuto ani na smluvní pokuty (za prodlení, za vady a nedodělky aj.).
Ve smlouvě bývá většinou uvedena rovněž záloha, která by měla být vyšší, než je cena materiálu, zbylá část se zaplatí až po dokončení práce. Je vhodné např. 5 % z celkové ceny zadržet a vyplatit až po odstranění vad a nedodělků. Pamatujte i na takové „maličkosti“, jako jsou zajištění a úhrada odběru elektrické energie, vody, odvoz suti apod. V závěru smlouvy doporučujeme uvést okolnosti, za kterých lze od smlouvy odstoupit.
Existují firmy, které přilákají zákazníka nízkou cenou. V průběhu stavby budou chtít zaplatit další práce, které sice provedly, ale do smlouvy neuvedly. Doporučujeme proto smluvní dodatek, že rozpočet se stává součástí smlouvy. Položky, které v rozpočtu nejsou uvedeny, pak mohou být po vzájemném odsouhlasení přičteny k původní ceně.
Kontrola provedení práce
Důležité je nepřebírat práce, které nejsou dokončeny nebo které mají vady. Závady se vypíšou do protokolu a dodavatel upřesní termín jejich odstranění. Teprve poté by měla začít nabíhat záruční doba. Pokud se vyskytnou neopravitelné vady, které však neovlivní provoz, je možno se dohodnout na snížení ceny.
Speciální práce, např. elektroinstalaci, musí provádět odborná firma, která je také odpovědná za jejich revizi.
Možnosti financování bezbariérových úprav
Financování stavebních úprav
Je zřejmé, že bezbariérová úprava vlastního bydlení s sebou nese i značné náklady. Vyplatí se tedy využít všechny dostupné možnosti, které by mohly snížit finanční zátěž. Nejdříve je dobré se zajímat o nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku, který poskytuje krajská pobočka Úřadu práce (popř. pobočka pro hl. město Prahu). Tento příspěvek je poskytován osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí. Lze do něj zahrnout stavební práce spojené s uzpůsobením koupelny a WC (jde o práce a nezbytně související materiál na úpravu, nikoli o obklady, podlahové krytiny, sanitu apod.) a na stavební práce spojené s rozšířením dveří v bytě.
Na dotaz co přesně lze zahrnout do výše popsaného příspěvku, nám podalo Ministerstvo práce a sociálních věcí následující vysvětlení: Pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku budou brány v potaz výdaje na zdivo, spojovací materiál, omítku, rozvody vody, kanalizace a na elektroinstalační materiál pro uzpůsobení místností koupelny a WC spolu s náklady na nezbytné bourací práce.
Finančně přispět mohou nadace, které se věnují osobám s postižením, přestavbu může také částečně sponzorovat firma i soukromá osoba.
Potřebnou finanční částku je nutno mít zabezpečenou ještě před započetím rekonstrukce. Nevyplatí se spoléhat, že zbývající peníze někde seženete nebo vám stavební firma „sleví“. Pokud plánovaná cena převyšuje dostupný rozpočet, zvažte, zda jsou opravdu všechny úpravy nezbytné. Mnohdy existuje více variant, které vám mohou vyhotovovat a jsou cenově přijatelné. I z tohoto důvodu se vyplatí porovnat nabídku více firem a prodejců pomůcek, abyste měli představu, co současný trh nabízí.
Zvláštní pomůcky
Příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný krajskou pobočkou úřadu práce zahrnuje také některá zařízení. Jedná se o ližiny či přenosnou rampu. Tu lze nahradit také roštovou rampou pevně spojenou se zemí jako srovnatelnou pomůckou. Také lze žádat o příspěvek na schodolez či schodišťovou sedačku. I zde je možné žádat o srovnatelnou pomůcku pro schodolez, a to schodišťovou plošinu šikmou či svislou. Vždy je ovšem nutné vysvětlit, z jakého důvodu je pro vás schodolez nevhodný. Další možné zařízení, na které lze žádat příspěvek, je stropní kolejnicový systém.
Bezbariérové bydlení + bezbariérové byty v Brně
Vlastní upravený byt či dům
Nejlepší a zároveň nejekonomičtější variantou bezbariérového objektu je novostavba, která je od počátku své realizace budována jako bezbariérová. Jakékoliv pozdější úpravy stávajícího domu jsou většinou mnohonásobně nákladnější, než kdyby se daný objekt již jako bezbariérový budoval. Náklady, které jsou do novostavby vkládány pro to, aby byl objekt bezbariérový, se pohybují zpravidla mezi 2 – 10 % z její celkové ceny.
V případě, že se pouštíte do stavebních úprav již stávajícího objektu, vždy se snažte, pokud to jen trochu situace umožňuje, úpravy řešit stavebně. Tedy variantu aplikace některého zařízení, jako například schodišťové plošiny, ponechte jako poslední možnou. Stavební úpravy jsou především prakticky provedeny s přibližně stejnou životností a nároky na údržbu jako zbývající část objektu. Zároveň se většinou jedná o univerzálnější řešení, které vyhovuje daleko větší skupině lidí – např. stavebně vytvořená rampa před objektem je přístupná nejen osobě na vozíku, ale také osobě s kočárkem, na rozdíl od schodišťové plošiny šikmé, která bude vždy sloužit pouze osobě na vozíku.
Byt zvláštního určení
Pokud k bydlení vyžadujete bezbariérový byt, nabízí se kromě úpravy vlastního bytu možnost požádat o obecní bezbariérový byt. Bohužel počet žadatelů převyšuje počet bytů, které mají obce k dispozici. Vždy je tedy dobré se obrátit přímo na bytový odbor obce (příp. odbor dispozice s majetkem) a zjistit aktuální situaci. Měli byste být seznámeni nejen s celkovou nabídkou bytů, ale také s reálnou dobou jeho získání. Není výjimkou, že se po podání žádosti na přidělení bezbariérového bytu čeká i několik let.
Většinou se žádá o bezbariérový byt v místě trvalého bydliště. Není však vyloučena ani možnost podat si žádost v jiném městě, v tomto případě však mohou dostat přednost žadatelé s bydlištěm v dané obci. Takzvaný bezbariérový byt bývá označován jako byt zvláštního určení.
Občanský zákoník č. 89/2012 Sb., definuje byt zvláštního určení v §2300 jako byt určený pro ubytování osob se zdravotním postižením nebo byt v domě se zařízením určeným pro tyto osoby nebo byt v domě s pečovatelskou službou. Byt zvláštního určení se nachází v domech, kde většina bytů bezbariérová není, upravený je pouze jeden nebo několik málo bytů. Druhou variantou jsou byty v tzv. domech zvláštního určení, které jsou bezbariérové kompletně. Jedná se domy s pečovatelskou službou a domy s komplexním zařízením pro zdravotně postižené občany.
Přesné technické požadavky na byt zvláštního určení pak upravuje vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.
Dle vyjádření ministerstva pro místní rozvoj získávají jednotlivé byty status bytu zvláštního určení, jestliže byly zřízeny pro tento účel ze státních prostředků nebo stát na jejich zřízení přispěl. Dalším dokladem může být také projektová dokumentace, tedy pokud se jedná o byty, u kterých již bylo předem rozhodnuto developerem, ž e se bude jednat o byty zvláštního určení. Dle vyjádření ministerstva práce a sociálních věcí lze také získat status bytu zvláštního určení na základě potvrzení příslušného stavebního úřadu, že byt splňuje parametry dané bezbariérovou vyhláškou.
Upravitelný byt
Nařízení vlády č. 146/2003 Sb., definuje upravitelný byt v § 2, bodu d) následovně: Upravitelným bytem je byt, který bez dalších stavebních úprav může sloužit osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, tj. zejména osobám postiženým pohybově, zrakově, sluchově, mentálně, osobám pokročilého věku apod., a splňuje podmínky uvedené v příloze k tomuto nařízení.
Příloha.
Upravitelný byt
Zásady pro technické řešení upravitelného bytu
Pod pojmem upravitelný byt se rozumí byt, který splňuje základní stavebně technické požadavky bezbariérovosti, tj. byt, který bez dalších stavebních úprav může sloužit osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.
Stavební požadavky upravitelného bytu:
1. Dispoziční řešení bytu musí odpovídat manévrovacím možnostem vozíku pro invalidy (dále jen „vozík“), jeho bezkoliznímu průjezdu všemi místnostmi a prostory bytu, včetně vymezení prostoru pro jeho skladování. Obytné i pobytové místnosti, předsíně, chodby bytu musí při předpokládaném rozmístění nábytku umožňovat otáčení vozíku o 360 (kruhová plocha o průměru 1500 mm). U bytů pro více než jednoho uživatele se musí prokazovat v obytných místnostech základního charakteru (obývací pokoj, jedna ložnice) dostatek prostoru pro pohyb a manévrování dvou vozíků současně.
2. Vstupní dveře do bytu, dveřní otvory a průchody v bytě musí být nejméně 900 mm široké. Výjimečně vstupní dveře do bytu šířky nejméně 800 mm. Všechny dveře vyjma vstupních musí mít demontovatelné prahy. Před dveřmi i za nimi musí být dostatečný prostor pro manipulaci s vozíkem.
3. Schodiště a šikmé rampy umístěné před dveřmi musí mít vodorovný úsek nejméně 1500 mm, případně 2000 mm v závislosti na směru otevírání dveří.
4. Podlahy musí mít protiskluzovou úpravu povrchu se součinitelem smykového tření nejméně 0,6.
5. Lodžie nebo balkony musí mít hloubku nejméně 1500 mm (optimálně 1800 mm), musí být přístupny v úrovni podlahy obytné místnosti s výškovým rozdílem nejvýše 20 mm. Alespoň část zábradlí musí být upravena tak, aby byl zajištěn průhled osoby na vozíku na terén v bezprostředním okolí budovy.
6. Stěny koupelny musí po konstrukční stránce umožnit kotvení pomocných madel v různých polohách. Sprchový kout musí být vybaven sklopným sedátkem ve výši 500 mm nad podlahou, umožňujícím boční nebo čelní přístup. Ruční sprcha s pákovým ovládáním. Opěrné madlo a mýdelník musí být umístěny v dosahu ze sedátka, na stěně kolmé ke stěně, na které je osazeno. Klozetová mísa musí být osazena tak, aby vedle ní byl prostor šířky nejméně 800 mm, mezi jejím čelem a zadní stěnou bylo nejméně 700 mm. Dveře se musí otevírat směrem ven.
7. Umístění všech prvků ovládaných rukou (vypínače zásuvky, jističe, dveřní kliky, držadla splachovače) musí být v rozsahu výšky 600 mm až 1200 mm. Okny musí mít pákové uzávěry nejvýše 1100 mm nad podlahou.
8. Přístupnost všech prostor domovní vybavenosti, tj. určených sklepních boxů, místností pro kola a kočárky, dílen, prádelen a sušáren, případně úkrytu CO, včetně bytu samotného, musí být řešena z hlediska osob používajících vozík. V případě, že jsou navrhovány garáže v rámci bytové výstavby, je nutné k upravitelnému bytu přiřadit stání v šířce 3500 mm, bezbariérově přístupné.
Přesné technické požadavky na upravitelný byt stanovuje také vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Požadavky na upravitelný byt jsou prakticky téměř totožné s požadavky na byt zvláštního určení. Jediným rozdílem je absence požadavků na madla v sociálním zázemí. Nicméně je nutné předpokládat, že budou uživatelem bytu v budoucnu dodatečně instalována.
Bezbariérové byty v Brně
Byty zvláštního určení jsou malometrážní byty v domech s pečovatelskou službou a bezbariérové byty. Jsou určeny především pro občany, kteří pobírají starobní důchod a pro občany, kteří jsou plně invalidní a jejichž celkový stav je takový, že nepotřebují komplexní péči a jejichž zdravotní stav a věk umožňuje vést poměrně samostatný život ve vhodných podmínkách. Jedná se byty obecní, I. kategorie, každá městská část disponuje určitým počtem bytů zvláštního určení.
Pokud máte zájem o pronájem bytu zvláštního určení, obraťte se na bytový odbor Magistrátu města Brna, který vede seznam žadatelů o tyto byty. Pro zapsání do seznamu žadatelů je třeba splnit tyto podmínky:
- žadatel je zletilý
- žadatel ani jeho manžel (ka) v ČR nevlastní bytový či rodinný dům nebo byt, pokud neprokáží, že jej ze závažných důvodů nemohou užívat anebo nejsou nájemci bytu na dobu neurčitou, nebo je nájemcem bytu, který je pro něj vzhledem k věku a zdravotnímu stavu jeho nebo nezletilých dětí nevyhovující, nebo nabídne uvolnění stávajícího obecního bytu,
- řešení doporučí vzhledem k věku nebo zdravotnímu stavu žadatele sociální odbor městské části
- pobývá na území ČR v souladu s právními předpisy o pobytu cizinců.
Žádosti o byty zvláštního určení vyřizuje:
Magistrát města Brna – Bytový odbor
Malinovského nám. 3, Brno 601 67
2. poschodí, kancelář č. 224
Pavel Sedlák, tel. 542 173 214, e-mail: sedlak.pavel@brno.cz
Publikace BYDLENÍ BEZ BARIÉR
Ke stažení zde: Publikace BYDLENÍ BEZ BARIÉR (PDF)
Celá publikace je vytvořena na základě častých otázek lidi s pohybovým omezením, zvažujících výstavbu či rekonstrukci vlastního bydlení. Nejedna se o kompletní sborník, příručku nebo přesný výklad bezbariérové vyhlášky. Prioritně by publikace měla sloužit jako jednoduchý pomocník, který svým pojetím bude vyhovovat široké laické veřejnosti.
Dnes se při výstavbě především veřejně přístupných objektů vychází z parametrů daných vyhláškou č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívaní staveb; dále jen „bezbariérová vyhláška“. Ovšem vycházet z těchto parametrů při řešeni vlastního bydlení není zcela správným postupem. V prvé řadě je třeba si uvědomit, že vyhláška se zaměřuje na prostředí pro širokou veřejnost, a tedy i široké spektrum pohybového omezení. Každá osoba s omezením pohybu má své specifické nároky. Při návrhu vlastního bydlení je tedy jednoznačně třeba vycházet přímo z požadavků pro danou osobu.
Odborní konzultanti a odborná literatura
Bezbariérové úpravy by teoreticky měl umět navrhnout každý stavební inženýr. V praxi jsou však nutné hlubší znalosti problematiky postižených s ohledem na jejich individuální potřeby. Při plánování rekonstrukce svého bytu se můžete obrátit na některé z konzultačních středisek či přímo na jednotlivé odborníky. Nezoufejte, když se vám nepodaří najít konzultanta v místě bydliště – mnohdy stačí konzultace „na dálku“, případně za vámi odborník přijede domů.
Odborné konzultace
Neziskové organizace
Liga vozíčkářů, z. ú.
Ing. Kateřina Frontzová – konzultantka pro odstraňování architektonických bariér
Tel.: 774 074 132, e-mail: bariery@ligavozic.cz, web: www.ligavozic.cz
Česká abilympijská asociace
– poradenské a konzultační středisko bezbariérovosti
Alena Bělohlávková – Pardubice
Tel.: 466 797 085, mobil: 774 410 012, e-mail: bariery@abilympics.cz, web: www.abilympics.cz
Pavlína Shánělová – Vysoké Mýto
Tel.: 465 382 381, mobil: 774 554 721, e-mail: pavlina.shanelova@caacz.cz
Metodické centrum pro odstraňování bariér Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých
– informace o možnostech úpravy prostředí pro samostatný a bezpečný pohyb lidí s těžkým zrakovým handicapem
Mgr. Viktor Dudr
Tel.: 221 462 442, mobil: 777 722 783, e-mail: dudr@sons.cz, web: www.sons.cz/bariery
Tyflocentrum Brno
– konzultant pro odstraňování architektonických bariér pro osoby s omezenou schopností orientace
Josef Konečný
Tel.: 517 814 112, mobil: 774 715 110, e-mail: konecny@braillnet.cz, web: http://kony.wz.cz/
Ostravská organizace vozíčkářů
– návrhy individuálního řešení
Miroslav Filipčík
Tel.: 596 914 660, e-mail: poradnaoov@seznam.cz, web: http://bariery.xf.cz/
Pražská organizace vozíčkářů
– poradna pro bezbariérovost, bezbariérová Praha, bezbariérová doprava v Praze
Tel.: 224 826 078, mobil 736 485 859, e-mail: pov@pov.cz, web: www.pov.cz
Národní rada osob se zdravotním postižením ČR
Ing. Dagmar Lanzová – poradce pro otázky architektonických bariér
Tel.: 266 753 433, mobil: 736 751 216, e-mail: poradna@nrzp.cz, web: www.nrzp.cz
Samostatně působící projektanti/konzultanti
Ing. arch. Daniela Filipiová
Tel.: 257 075 104, e-mail: daniela@filipiova.cz, web: www.filipiova.cz
MgA. Veronika Loušová (design nábytku pro vozíčkáře, kuchyně)
Tel.: 606 803 214, e-mail: veronika.lo@czechdesign.cz
Václav Randa, Turnovská 261, 295 01 Mnichovo Hradiště
Tel: 326 772 661, mobil: 737 577 150
Odborná literatura
Základní informace týkající se stavebních bariér vám mohou poskytnout tyto publikace:
• Bezbariérové užívání staveb, Renata Zdařilová, ČKAIT 2011
• Budovy bez bariér – návrhy a realizace, Irena Šestáková, Pavel Lupač, Grada 2010
• Projektujeme bez bariér, Ing. arch. Daniela Filipiová, publikaci je možné stáhnout na internetové adrese www.filipiova.cz, kde najdete i odkazy na další tematické články
• Odstraňování bariér v městském inženýrství, Renata Zdražilová – metodická pomůcka ČKAIT 2006
• Metodické poznámky k vytváření podmínek pro samostatný a bezpečný pohyb nevidomých a slabozrakých lidí, I. II. díl – Viktor Dudr a Petr Lněnička, SONS 2000
• Bezbariérová doprava, Jaroslav Matuška, Institut Jana Pernera 2009
VLOŽIT ODKAZ NA KONTAKTY . BARIÉRY NĚKAM DO TEXTU